Saya Chizoku

~Jméno:
Saya Chizoku

~Přezdívka:
Saya

~Věk:
7

~Hodnost:
Genin

~Pohlaví:
Ženské

~Krevní Skupina:
0-

~Narozen/a:
13.1

~Vesnice:
Konoha

~Sen a Cíl:
Chtěla by se stát dobrou kunoichi, která dokáže chránit to, co je pro ni důležité a přitom zůstat sama sebou.

~Fóbie:
Bojí se o svého mladšího bratra.

~Choroby:
Není nemocná.

~Klan & Popis:
Chizoku

KG - Ketton:

~Styl Boje:
Saya má na zádech připevněn meč, s kterým ji naučil zacházet otec. Využívá momentu překvapení co nejvíce to jde. Protože není nějak moc silná, soustřeďuje se spíše na lékařství, ale stále je to jen nadějný žáček.

~Techniky:

~Vlastnosti:
Saya je hodná, milá a kamarádská. V blízkosti rozkošných věcí se nedokáže udržet. Má ráda chlapce, ale zároveň před nimi doslova ztratí řeč, zvlášť když jsou to opravdu hezcí chlapci. Snaží se tuhle svou slabost úplně zazdít, občas se jí to povede a mluví normálně.

~Oblíbené:
Ráda si čte různé knížky a rámen. Miluje sledování lidí, bouřky také odpočinek po dlouhém dni. Pozorování stříbrného měsíce při chladných nocí.

~Neoblíbené:
Co se týče věcí, co v lásce moc nemá. Tak to bude zcela určitě sushi.
________________________________________________________________________________

~Příběh:
Klan Chizuko byl vždy silným a uznávaným rodem. Prastarý rodokmen, čistá krev. Doslova! Válkami a boji však ztrácel na své kvalitě, až se okruh zužil na pár jedinců z hlavní rodiny.
Jednoho dne se v letním měsíci narodila zoufalým rodičům krásná malá holčička. Všichni byli rádi a rudé vlasy, které zdědila holčička, dávaly klanu naději, že z ní jednou vyroste silná kunoichi. Otec ji trénoval už od jejích mladých let.Protože byla nešikovná, nikdy nebyl spokojený s jejím výkonem. Neustále ji napomínal a přirovnával k její sestřence Ichigo a bratránkovi Youhei. Trochu jí to štvalo, a tak na sobě tvrdě dřela. Když otec přišel domu, oznámil jí, že nastoupí na akademii, skákala radostí metr vysoko. Byla ráda, že potká a s někým se skamarádí, a že se dozví něco nového. Od toho dne začala chodit na akademii. Tam si všimla jedněch dvojčat. Vypadali podobně jako ona. Byly dosti výrazní, stejně jako ona. Měla brouka v hlavě do té doby, co začal sensei číst docházku. Vykuleně na ně tehdy zírala. Hned od té chvíle, co se jejich pohledy střetly, rozhodla, že budou jejími rivaly. A to pomohlo tomu, že ještě více na sobě pracovala.
Až tak moc, že si ani nevšimla, že mamka má velké bříško… Mnoo velké spíše kulaté. Ano, čekala mimčo. Až jednou po dlouhé době zase večeřela celá rodina pohromadě.
„Mami bude mimčo…?!“ vypískla vyděšeně a šťastně zároveň.
„Ano, zlato bude…“ odpověděla jí mamka hlasem, který ji vždy uklidnil.
„Wuááaa…“žasla Saya.
Jak se to dozvěděla, strávila s matkou každou volnou chvilku. Hlavně se teda vyptávala na různé a nedůležité věci.
Mimčo se brzy po té narodilo. Všechno bylo báječné, ale během chvilky se vše změnilo. Lékaři si malého brášku vzali chvilku na pozorování. Když přišli zpět, oznámili, že její mladší bráška vážně onemocněl a Saya se v té chvíli cítila úplně bezmocná. Na návštěvě u příbuzných se dozvěděli, že existuje léčivá bylina, která brášku dokáže vyléčit. Nikdo ani nezaváhal a s dovolení Uzukageho se vydá do Konohy – tam bylina roste.
O několik dní později se Saya s rodinou usadila v Konoze. Rodiče vzali brášku do nemocnice. Saya zůstala doma a vybalovala. Z toho vybalování dostala hlad, a tak se rozhodla zajít na ramen. Vesnici v té době ještě neznala, a tak to brala jako prohlídku s bonusem. Hned jak vyšla, uslyšela chlapecký hlas.
„Pěkně štěkáš pejsku, ale nekoušeš!“
„Co to tady děláš?“zeptala přísným tonem hlasu.
„Do toho ti nic není!“ křikl na ni. Byl trochu vyděšený, když mě viděl, ale i tak si zachoval postoj tvrďáka. Odhodil drobného chlapce a vydal se někam jinam.
„Tsss…!“ vydala ze sebe Saya a ten se jí ale bál. Nechtěl se jí chytit.
„Aha….“ řekla. Usmála se a vydala se na prohlídku.
Druhý den nastoupila na zdejší akademii. Nikdo s ní nejprve nemluvil. Objevil se před ní chlapec a promluvil na ni. S ním se začala přátelit a pomalu ho poznávala víc a víc. Bratr se uzdravil, ale i přesto museli zůstat ve vesnici. Hrozilo totiž, že bratr onemocní znovu v jiném prostředí.
Na geninských zkouškách se trochu bála či něco zkazí. Když přestoupila před zkoušející a ukázala, co umí, zaregistrovala jen úsměvy. Dostala čelenku Konohy a stala se geninem. To bylo slávy. Doma se dokonce i slavilo. Bráška byl rád, že úspěšně složila zkoušky.

~Body~
Síla - 3
Odolnost - 2
Obratnost - 3
Inteligence - 2
Moudrost - 2
Charisma - 3