Sídlo Klanu Nara

Byla to chvíle kdy jsem tiše proklouzla do svého pokoje. Byla už hluboká noc ale zde se přesto svítilo. Několik rodin už spalo, především ta moje, pouze matka byla vzhůru a uklízela. Ve svém pokoji jsem na sebe jen pomalu nandala všechno co jsem měla. Své krásně rudé brnění jsem vyměnila za šedé a čelenku jsem si strhla. Vlasy jsem si rozpustila a připevnila si na záda dlouhou katanu. Po chvíli jsem vešla do kuchyně a podívala se na matku. Bylo štěstí že se na mně nedívala, jinak bych to asi nedokázala. Vytáhla jsem katanu a prudce jí vrazila do jejích zad. Všude byla krev, ale já to přetrpěla. Po chvíli jsem se dokázala zbavit na nějakou chvíli citů, potlačit je. Pak jsem jen skákala od domu k domu a vraždila. Poté jsem s krvavou katanou probíhala k bránám " Sumimasen ..." ...