Náměstí

First topic message reminder :

Jedna z nejrušnějších částí Konohy je náměstí, kde se scházejí skoro všichni lidé. Můžete si zde odpočinout a nebo se tu setkávat se svými přáteli. Je tu hodně temný roh, který slouží hlavně samotářům.

(přesun)

Kashike


Prošel jsem vesnicí a na náměstí vklouznul do Barbeque baru. Objednám maso, něco k pití a čekám.

Faito

Vešel jsem do baru, který mi byl po několika dotazech popsán místními. Po chvíli jsem uviděl onoho muže od brány. Rozhlédl jsem se, a když jsem neviděl nikoho od ANBU, a pak jsem si přisedl. Něco jste mi chtěl.

Kashike


Ano... promluvme si. Dáš si něco k jídlu chlapče??? Rukou naznačím směrem k opékajícímu se masu. V rámci toho se svou myslím zaměřím na Faita a začnu ho zkoumat.

Faito

Stále jsme si ho měřil odhodlaným pohledem. Ne, děkuji, teď jsem jedl. Oba jsme věděli, že to není pravda, ale nehodlal jsem ho spustit z očí.

Kashike


Dobrá tedy. Pak doufám že tě nebude pohoršovat když si naplním žaludek. Máme za sebou dlouhou cestu. Jako na podporu svých slov si vyberou kousek masa a zblajznu ho. Když dožvýkám, upřu znovu pohled na Faita. Jak se ti žije tady ve vesnici??? Jsi tu šťastný??

Faito

Nestěžuju si. odvětil jsem a nespouštěl z něj oči. Snažím se vybudovat kariéru, a až na těch pár ninjů, kteří se mi smějou kvůli mým nedostatkům jsem úplně vpohodě- mám tu známé, rodinu... docela záměrně jsem neřekl přátele. protože tu žádné nemám.

seděla jsem vedle Kashikeho a dělala že tam nejsem, jen jsem poslouchala, napadla mě nová melodie pro nové genjutsu a začala jsem si jí v hlavě představovat, tudíž jsem vůbec nevnímala okolí

Faito

No, díky mým pomalým krokům v učení technik nejsem povyšován zrovna dvakrát rychle. Ale blíží se chuuninská zkouška, tak snad tam alespoň uspěju. řekl jsem upřímně. Ale musíte pochopit, že člověk s ANBU výcvikem a jedinou technikou prostě mezi konkurencí nemá šanci. I když trénink ANBU mi dává hodně.

v tu chvíli sem se zase vrátila do reality.
"Cože?" skoro jsem vykřikla. Kashike, ty neuvěřitelně riskuješ.

Kashike


Otočím se na svou vnučku. Ale no tak... malé prázdniny... co nám to udělá??

Faito

Vpořádku...Pokud tedy chcete vidět člověka, co prohraje. pousmál jsem se smutně. I když...myslím, že by mě mohli prohlásit chuuninem.

Faito

Ne, pane. Leda tak kapitána ANBU. odpověděl jsem.

"člověk by si myslel, že v Konoze budou mít pořádek a každý genin připravený ke zkouškám bude mít vlastního senseie a tým." vypadlo ze mě a radši jsem vstala a šla si objednat čaj

Kashike


Mírně se mi zablýskne v očích a usměju se. A máš zájem o lehký trenink se starým mužem?? Kdysi jsem býval vojákem a věřím že tě něco málo naučit mohu.

Faito

Přeměřím si ho pohledem. Pokud by trénink neznamenal výprask od starého muže, pak přijímám. řekl jsem.

Kashike


Jsem jen pouhým veteránem. Obávám se že mladý muž, plný energie a talentů, se mnou nebude mít nejmenší problém. Po tváři se mi mihne šibalský úsměv.

vráila jsem se k nim a dál jsem jen poslouhcala co se bude dít dál...

Faito

Někteří lidé vědí, že zkušenosti jsou více, než techniky. Můj otec už není u ANBU a stejně je stále schopný mě porazit holýma rukama proti meči. řekl jsem. Ale budiž, pokud si to přejete, mohu vám ukázat něco z mého bojového umění.

to sem se musela ušklíbnout

Faito

V tom případě můžeme do doja. řeknu a postavím se. Poku jste dopil...a bude lepší, dkyž slečna zůstane s námi.