Kancelář Takikageho

Přicházím k budově našeho Takikageho. Jdu po malých schodech nahoru k hlavním dveřím a otevřu je. Jakmile vstoupím zavřu je. Jdu chodbami a hledám kancelář Takikageho. Po chvíly však najdu jeho kancelář a zaklepu. "Takikage. To jsem já Ikatsu Rokuro. Přišel jsem na váš rozkaz. " Po tom co to řeknu otevřu dveře a vcházím do místnosti. Místnost byla poněkud zajímavá, ale Takikage nebyl vidět. Zřejmě byl za tím velkým závěsem. "Copak jste po mě chtěl Takikage-sama? " a koukám na závěs jestli se Takikage zjeví a snad nebude nepříjemnej jako ten koho poslal.

Přicházím k budově našeho Takikageho. Jdu po malých schodech nahoru k hlavním dveřím a zaklepu no snad mi Takikage otevře doufám že tu nebudu dlouho a sedl jsem si na lavičku co byla naproti dveřím.

Byl jsem naštvaný kop jsem ninju do kolene a řekl jsem mu musím podat hlášení Takikagemu a neříkej mi spratku.Naštvaně jsem se koukal na ninju.A ten démon je pouze ve mě já jsem se jím nestal.Chci minimálně dostat odměnu pak odejdu.

Zase ten ninja s tím hnusným pohledem mě odtáhl brutálně z místnosti. Toho chlápka nemám rád. Dělá jen potíže. "Tss"vyslechnu si tedy jeho rozkazy a podívám se na něj otráveným výrazem ať se ke me přestane chovat slušně nebo se naštvu. Vejdu tedy do místnosti. " Jsem tu na váš rozkaz Takikage-sama " jakmile to řeknu jsem potichu a čekám až konečně něco řekne. Ale ta scéna s Kimim se mi vůbec nelíbila co mu udělal. Takovej člověk a být naším kage? Kage by se měl chovat lépe. Divím se že ho zvolili, ale já už nemám co říkat když mi sebrali základní lidská práva. Tak stojím jak solnej sloup a čekám až něco řekne.

Uslyšel jsem asi hlas Takikage. Projel mi mráz po zádech z toho hlasu a když si mě k sobě zavolal a ukázal černou ruku tak se mi tam skoro ani nechtělo jít, ale překonal jsem se a šel jsem tam. Jdu tedy pomalým krokem k Takikagemu, ale zároveň si dávám pozor, aby zase na mě neskočil ten ninja. Už jsem u Takikage a řeknu " Moje rodiče?? O čem to mluvíte Takikage-sama? Jaká modrá kočka? " Podívám se překvapeně na Takikageho a čekám že mi vysvětlí co se tu děje abych byl v obraze.

Peníze jsem si dal do kapsy Neděkuju řekl jsem a odešel jsem.Nesnáším tyhle lidi.
Tak si aspoň půjdu dát jídlo.Snad potkám někoho zajímavého.
Uvidíme ale as isi dám Dango s limonádou.

Sednu si a poslouchám pozorně příběh co mi povídá Takikage a nemůžu uvěřit co mi to povídá. To je určitě lež, to nemůže být pravda. Tohle by nikdy neudělali. " Tomu nemůžu uvěřit. To prostě nejde. Žádná matka by nechtěla, aby se její dítě mstilo. Tomu prostě nemůžu uvěřit i když jste Takikage. O bijuu jsem slyšel, ale že by byl zrovna ve mě? To trochu vysvětluje moje sny a modrou kočku, kterou neustále vídám, ale to co mi to povídáte o pomstě tomu prostě neuvěřím. Pomsta plodí jen další pomstu. Já nechci vstoupit do kruhu nenávisti takovým způsobem. Myslete si o mě co chcete, ale já o pomstu nestojím a pokud si to moje matka přála tak ji budu muset zklamat. Jistě by mě pochopila. Je pravda tedy že je ve mě Nibi, ale to neznamená že ze mě bude nějaký netvor. " Hledím s opravdu vážným výrazem a nejradši bych odešel na nějaké tiché místo kde budu sám a nerušen, abych mohl o všem klidně přemýšlet.