Střední Sídlo

Přišla jsem sem a doufala že mne Gerrard následoval. Po chvíli jsem vklouzla do kuchyně a z té se jen ozvalo. " Kdo to zase všechno sežral?! " Jako kdybych nevnímala jeho přítomnost. Po chvíli jsem se tedy jen vrátila s pár kousky sushi a sedla si na pohovku uprostřed místnosti. Tác jsem položila na stůl a přehodila nohu přes nohu. " Poslouchám " Dodala jsem už normálním hlasem. Ach.

Šiel som za Kuroko , narazili sme na sídlo , nebol som moc prekvapený čakal som že pôjdeme sem , dúfal som však že ma nezabije ak začnem , ja som zhodil plášť , Kuroko ma mohla vidieť celého , nie len obrysy ako v plášti , sadol som si na Gauč a len som povedal Tak teda dobre , ale prosím vypočuj to celé a nie že ma počas toho zabiješ . polkol som na sucho , tiež som mal hlad ale nedaval som to najavo , predsa nie som príživník pomyslel som si a potom som sa na ňu pozrel a začal som Som Gerrard , Gerrard Senju nukenin z Konohy ktorý bol obvinený neprávom . Chceš vysvetlenie? čakal som ako zareaguje

" Samozřejmě, pokud to mělo být neprávem, ráda bych věděla proč jsi Nukenin " Řekla jsem klidně, zahleděná do jeho očí. Trochu jsem si zapomněla umýt krev z tváře, ale nějak jsem na to zapomněla i teď. " Mám to já ale na chlapy štěstí ... " Zamumlala jsem si pro sebe a poslouchala jsem, co z něj vypadne za moudra.

Uff , začiatok by šiel , ešte že ma nepopravila a nezobrala si odmenu . pomyslel som si a začal som zkrátene rozprávať prečo som nukeninom Keď som mal 15 tak mi zabili rodičov a mňa a brata uniesli držali nás vo väzení nakoniec som bol nútený zabíť brata , nakoniec som porazil toho únoscu , o pár dni na to som chcel pochovať Brata do Konohy kde sa narodil a však ako ma videli tak ma Kage vyhostil von z dediny , pod tým že som zabil rodičov a brata no ja som to nebol , boli to tí únosci , a však za pravdu mi ani nebolo dané a ani nebude , budem nukeninom asi už naveky . Tak toto je môj príbeh naozaj len skrátene , nechcel som Ťa nudiť preslovom . Dúfal som že to Kuroko pochopí a že ma nebude chcieť zabiť , čakal som na reakciu

Jen tiše jsem přihlížela jeho vyprávění. V očích jsem měla lehce překvapený výraz. Prožil život tak podobně jako já, jenže jemu se odpuštění nedostalo. Můj život byl celkově komplikovaný, ale jeho byl i bolestivý, ne, více než bolestivý. " Já ... " Nevěděla jsem co říct. Byla jsem zkrátka zase "zabouchlá až po uši" což se mi často nestávalo. " .. bych ti mohla pomoct ... a to s tvým bratrem mě mrzí ... " Dořekla jsem lehce nervózně a v obličeji celá rudá.

Brat bol úctiví a daroval mi život namiesto jeho a namiesto toho aby som mu mohol urobiť úctyhodný pohreb som ho pochoval sám . No to už ma prešlo , teraz vieš moje tajomstvo , zaobchádzaj s ním rozumne . Pomôcť mne ? radšej nie ešte by si mala problémy , navyše nechcem tu byť , nemám zámienku a navyše viem že by ma najskôr ľudia v dedine chceli zabiť , keby že tu žijem , to by mi neprospelo . povedal som , zatváril som sa prekvapene že ma nechcela rozrezať a zabiť a odniesť si moju hlavu , aspoň jeden človek ktorý ma pochopil sa možno našiel , rudá Kuroko vypadala milo , tento krát som bol prekvapený ako reagovala , namiesto toho aby ma roztrhla len sedela .

" Mě se ještě nikdy nestalo nic, co bych nepřežila .. " Uchechtla jsem se lehce a podívala se na něj. " Ale jen díky tomu jsem vlastně tady, že? " Usmála jsem se lehce přetvářkou, způsobenou jeho slovy. Po chvíli hrobového ticho jsem prostě lehce objala Gerrarda a řekla. " Pokud zahodíš svoji jedinou šanci na nový život, jsi jen odpad, ve kterém jsem si myslela, že by mohl být muž mých snů " Po tomhle jsem si chtěla z těla vymlátit duši, protože jsem spustila naprosté faux pas* z mé strany.

*Faux Pas, také fopa je označení pro společenský trapas

Bol som prekvapený už len tým že ma objala , ale to čo vravela bolo trocha čudné , bola do mňa zabuchnutá , dúfal som v to a však len som chladne povedal Máš pravdu som odpad , rád by som zostal ale bolo by to len horšie či už pre teba alebo pre mňa , pociťoval som trochu teplejšie pri srdci , trochu rýchlejšie mi bilo a však nevedel som či zostať alebo nie , radšej by som odišiel bolo by to pre nás dvoch lepšie , ja osobne som nebol tak čarovne zabuchnutý do Kuroko ale páčila sa mi , bola to asi jediná osoba ktorá ma pochopila .

Jen ztrapněně jsem se postavila. " Hem ... A promiň že jsem ti s jednou věcí lhala " Poškrábala jsem se na hlavě a šibalsky se usmála. " Jestli opustíš vesnici, osobně si pro tebe dojdu, každý má právo začít nový život a je neslušné ho odmítnout " Dodala jsem a s úsměvem a hlasitým duněním se klon rozpustil na obláček prachu.

To je ten problém , každý to vie ale nespráva sa podľa toho . povedal som a klon zmizol , nevedel som čo mám robiť tak ma napadla jedna blbosť , vošiel som do kuchyne kde som otvoril chladničku , vyjedol som to , bol tam toho celkom moc , nevyjedol som všetko a však ten výkrik Kuroko bol vtipný tak som ho chcel počuť znova , a k tomuto som bol naštastie aj najedený , takže som len čakal na to kedy príde pravá Kuroko . To že tu bol klon som trocha tušil a nejak ma to netešilo no čakal som na to kedy tu príde pravá Kuroko.

Pomalu jsem přišla dovnitř a viděla tam sedět Gerrarda. Radši jsem sklopila svůj obličej k zemi a rozešla se směrem ke koupelně abych smyla tu krev ze svých tváří, tekoucí od očí. Takhle bych na něj nezapůsobila ani kdyby o mě stál. Cítila jsem se trapně a nevěděla jsem tak trochu co dělat. Jen jsem vyčkávala co mi poví dál.

Je tu je tu , hlavne aby sa nepozrela do chladničky lebo ak reagoval tak klon tak kto vie ako bude reagovať pravá Kuroko pomyslel som si videl som ako sklonila hlavu a prešla do kúpelne , len som vošiel do kúpelne pozrel som sa na ňu ako si umýva krvavé oči , zjavne použila techniky jej očí . Nevedel som či ostať či odísť , zrazu ako bola naklonená spozoroval som jej zadok ktorý sa mi zjavne páčil . Začal som vetou Človeče ty si pekná , nikdy som nečakal že sa mi budeš páčiť . Naše klany ktoré spolu bojovali už odjakživa neboli spolu v nejakej velkej harmónií . čakal som na reakciu

" Eh, já? " Špitla jsem trochu tišeji. " No .. myslím si že je to vzájemné " Usmála jsem se a ještě jsem si setřela poslední kousky zaschlé krve. " Kdo by řekl že klany Uchiha a Senju mohou někdy zlomit to prokletí nenávisti, že? " Usmála jsem se na něj s otočením a opřela jsem se o umyvadlo.

To hej , asi aj preto som v tedy keď si mi povedala že si uchiha tak zamrzol , preto že keby že sa stretneme v iných podmienkach tak asi ležím v kaluži krvy , alebo nejak tak . povedal som s úšklbom pri konci a potom som sa k nej priblížil a dal som jej ruku kúsok od oka a len som jej tadiaľ prešiel prstom zo slovami Ešte si tam mala trošku krvi , povedz mi prosím niečo o sebe . ruku som si dal pod kohútil a iba pustil vodu zastavil a postavil som sa vedľa nej a čakal som čo mi povie .

Jen jsem při jeho dotyku přivřela oči. Dlouho jsem něco takového necítila. Vlastně, nikdy, jen podobný pocit. Bylo to až moc příjemné na to abych to vysvětlovala. " Já .. jsem se vlastně narodila v Kirigakure no Sato ještě než byla zničena. Když ji zničila přílivová vlna, zachránil mne můj nevlastní otec, kterého jsem tehdy získala. Zahrnoval mne láskou, ale to nebylo to co bych potřebovala já. Byl to mocný uživatel Rinneganu ... Možná to je právě to co nás spojuje, možná nás spojuje učení mého otce. Učení o tom, že míru lze dosáhnout láskou a porozumněním, ale já si to vzala trochu odlišně " Mluvila jsem, sedíc na umyvadle. " A co ty? Gerrarde? Smím ti tak říkat? " Zeptala jsem se s rumělcem e tváři.

Ano môžeš mi vravieť Gerrard . Tvoj nevlastný otec mal pravdu a zároveň ju nemal , mier by sa tak dal dosiahnuť a však na svete je mnoho ľudí ktorý to nechápu a snažia sa dosiahnuť niečo iné , mier iným spôsobom . Ale toto je filozofovanie . Tvoj nevlastný otec mal Rinnegan , oči Rikedou senina Šesti Cest , asi tak nejak sa volal . Je to pozohurodné že ich mal , neviem ani ako sa dokážu také oči prebudiť , aj keď som počul o dávno spôsobe zmiešním Sharinganu a Mokutonu , ale neviem Či je to pravda , a bunky mňa alebo svojho brata najskôr nikomu nedám . Mám na teba otázku ? máš tu dve postele alebo budem spať na zemi ? povedal som a zapozeral som sa do očí Kuroko , cítil som stále silnejšie ten jeden pocit , konečne pocit , emócia pozitívneho pôvodu , doteraz som už dlho niečo takéto necítil . Jej oči mi ako by dodávali sílu . Čakal som na reakciu .

" Já nechci tvoje buňky! " Zvýšila jsem lehce hlas. " Nejsem sobecká fiflena, která touží po co nejvyšší moci aby ovládla svět " Podívala jsem se do země. " Postel mám ve svém pokoji, ale dvojlůžkovou " Řekla jsem už úplně rudá jako rajče a pomalu jsem vycházela z koupelny. " První dveře napravo " Dodala jsem lehce úsměvně a pomalu kráčela do kuchyně ... Tvůj konec se blíží xD

To som rád že taká nie si povedal som s úšklbom a šiel som za ňou , no ako som si všimol mierila do kuchyne a to vyjedenie chladničky snáď asi nebol dobrý nápad , no ja som dostal lepší nápad vošiel som do kúpelne naspäť a len som zakričal Idem sa sprchovať nie že ma budeš sledovať ! vyzliekol som sa a bol som v sprche , čakal som že budem počuť nejaký výkrik s kuchyne.

Jen jsem otevřela lednici a pro mé překvapení byla prázdná, narozdíl od té, kterou jsem viděla když jsem odcházela. Jen mlčky a tiše jsem přivázala provázek ke kohoutku v kuchyni a pomalu šla s lhostejným a lehce ďábelským úsměvem do koupelny. Vešla jsem do koupelny a nohou jsem všechno jeho oblečení vyhodila do obýváku. " Pak že nemáme hladík co? Večeře nebude " Ušklíbla jsem se a zatáhla za provázek, přičemž jsem spustila doslova ledovou vodu, což jsem po chvíli prohodila na extrémně vařicí. Poté jsem zavřela dveře, protože jsem se pokochala pohledem a odcházela jsem do pokoje, kde jsem se převlékla.

NIe nie nieee moje oblečenie skríkol som no čakalo ma ešte niečo horšie upokojil som sa a v tom ta studená voda len som skríkol AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA a potom som Šie lvýsť zo sprchya zrazu extrémne varená voda sa dotkla mojej nohy pri odchode zo sprchy , rozmýšľal som nad riešeniami , a napadlo ma že vlastne tu mám osušku tak som si ju obmotal okolo pása na dol , tak som si zakryl dolnú časť tela a pekne pomaly som vyšiel z kúpelne sprchu som vypol a zobral som si oblečenie s obývaku , dal som si trenky to som nehal v obývaku no iba som ho zavesil na Gauč a vybral som sa do tej izby , vstúpil som bez zaklopania a videl som ako sa Kuroko prezlieka , sánka mi spadla dole , asi po desiatich sekundách som sa otočil dúfajúc že si ma nevšimla bolo pozoruhodné že som sa dokázal otočiť , bol som zvedavý či si to všimne či nie .

" Opravdu nenápadný " Usmála jsem se a když jsem se převlékla padla jsem do postele po náročném dni. Samozřejmě jen na jednu půlku, nejsem sobec. " Takže jsi našel oblečení? To jsi to bez něj nevydržel? " Vyplázla jsem na něj jazyk a zaklonila hlavu do polštáře. Trochu jsem začala přemýšlet o tom, co budu dělat v budoucnosti. Jestli budu pořád sama nebo ne ...

Čo by si ma asi rada videla nahého čo ? vyplazil som jazyk na ňu odpoveďou na jej otázku , zhodil som uterák a iba tak v trenkách som skočil do postele vedľa nej , konečne som sa cítil po tých rokoch oveľa lepšie , začal som myslieť pozitívne tak ma niečo napadlo , keď že sme mali spojene postele iba som sa zohol a jednou rukou pri jej nohách som ju začal štekliť a druhou som ju držal u pása , čakal som čo bude robiť . Po dlhšom čase som si našiel zábavku .

Prvních pár chvil jsem měla kamennou tvář. Jen jsem se na něj podívala jako na vraha a po těch pár vteřinách jsem propukla v ohromný smích. Snažila jsem se ovládnout nebo se nějak vymanit. Po chvíli jsem chytila jeho ruku a převalila se na něj. Sedla jsem si na něj a řekla. " Na tomhle si dám záležet ... " Usmála jsem se a začala jsem svoji ruku přibližovat k jeho bokům. Byla jsem připravená ho v tomto sedu uzemnit, i když byl pode mnou, máloco mu teď pomůže, protože Kuroko-sama si s ním bude hrát na mučení.

Hry som mával rád a konečne po štyroch rokov sa na mojej tvári zjavil prívetivý úsmev a však ona ma chcela štekliť tak som tu hru začal tiež hrať nepatrne som sa rukami priblížil k jej bokom a len som sa jej pozrel do očí a povedal som Karty sú vyrovnané čo teraz ? čakal som na reakciu , konečne som poznal pravú Kuroko tu plnú zábavy , tak nádhernú a krásnu , nič viac som si nemohol priať .