Želví Ostrov

Ani jsem nechápala proč jsem to udělala, ale přecejen jsem mu pomalu začala věřit. Rychlostí blesku jsem ho objala a zkoušela zadržet slzy. Po chvíli jsem ho ale pustila a měla proviněný pohled. " I kdyby jsi byl ... stejně ti musím něco říct ... tehdy, když Ikatsu bojoval s Matatabi, jsem ho ... políbila ... " řekla jsem a poté sklopila hlavu a radši dále mlčela.

Opätoval som jej objatie. Bijuu plášť som pri tom pochopiteľne zrušil. Pocítil som že sa trocha odtiahla a tak som sa na ňu iba zahladel. Jej slovám som sa proste musel pousmiať. Videl som u nej aj túto myšlienku no neprišlo mi to nijak, blbé z jej strany. Znova som ju len objal a pritiahol som si ju bližšie k sebe. Tak to by som sa mal začať snažiť byť stále s tebou.. vyplazil som na ňu jazyk. Myslel som to dobre a z môjho hlasu to bolo počuť. Nehneval som sa na ňu.

Nezmohla jsem se na jediné slovo, jediné co jsem mohla udělat, bylo Graye obejmou a zachumlat se do jeho sevření, kde jsem znovu chtěla setrvat co nejdéle. Jediný rozdíl byl v tom, že se už nikdy nebudu chovat jako blbka a ode dneška budu vážná, tak, jak bych měla být. Především když půjde o jakýkoliv boj.

Len som ju tuhšie objal, po tom som však ruky presunul pod jej kolená a trocha som ju nadvihol. Sám som sa pri tom postavil no nepúšťal som ju. Týmto spôsobom som ju niesol späť do ubytovne. Ako som prechádzal popri Sore tak som na ňu iba hodil jeden pohľad. Bol by som rád keby si nám dovolila vrátiť sa do Konohy, spravili sme to čo sa po nás chcelo.. Povedal som jej smerom a následne som len vstúpil do budovy. Kanu som niesol až k izbe kde som ju len uložil na posteľ a sadol som si k nej. Jednou rukou som ju pri tom stále hladil vo vlasoch. Rozhodne som nemienil od nej odísť, nie teraz, vlastne už nikdy.

Hikari
Chvilku jsem sledovala, jak si s tím pomůže. *Nejsi zase tak slabý... ale budiž.. když chceš zesílit...* pomyslela jsem si. "Katon: Gōryūka no Jutsu!" řekla jsem, když jsem měla shromážděnou chakru a chystala se vypustit ohnivou kouli ve tvaru dračí hlavy. Byla to celken hodně silná útočná technika, tak jsem chtěla zjistit, jestli se nechá spálit jako předtím nebo najde způsob, jak se vyhnout technice či zničí útok.

Kimi
Pár těch chakrových jehliček jsem měl zabodnuté v těle. Nebyla to zase velká zátěž a já se připravovat na další level. Díval se stále na Hikari. Teď byla můj soupeř, který mě svým způsobem trénoval. Potřeboval jsem se zlepšit. Viděl jsem, jak použila techniku, kterou na mě už kdysi zaútočila. * Co mám dělat...?* ptal jsem se sám sebe. Vůbec nic mě nenapadalo. Drak byl velký a já začal před ním utíkat. Musel jsem něco vymyslet. Naneštěstí kolem louky se klikatila řeka. Plná vody! "Fuuton-Vítr!" řekl jsem znovu a použil stejnou techniku jako předtím, tentokrát jsem tam dal více chakry a tím vytvořil lepší výkon techniky. Přesměroval jsem vítr na řeku a ten do sebe nabral vodu. Sice po té účinek techniky jen znížil, ale i tak to pro mě byl pokrok.

Po celej tej konverzácií som si len pomyslela Asi by som si mala nájsť priateľa . Len som pozrela na Graye usmiala som sa a povedala som Hmm , je naozaj zaujímavé , no keď chcete odísť a ísť do Konohy , nebránim vám v tom ale mám malú pochybnosť , akú mám záruku že tam prídete a nezdrhnete cestou tam ? nakonci som sa nad tým pousmiala a povedala som Je to váš život a však vždy pamätajte že v Kumo máme stále otvorené , ešte by som chcela aby si Kanu držal stále nad vodou a nie že ju upustíš do stavu keď nebude mať priateľov . A ešte by som vás chcela požiadať aby ste svoju sílu nevyužívali proti nevinným ľuďom a do bezmyselných vojen. Neviem prečo ale budete mi chýbať . A ešte by ma zaujímalo ako si premohol kyuubiho keď si nebol u vodopáde , asi ste si porozumeli je to naozaj pozoruhodné . Máte povolenie odísť s ostrova po malom preslove som si utrela jednu malú slzičku . Asi to moc prežívam hehe pomyslela som si .

Při procházení se ostrovem jsem zahlédl Soru a pár dalších lidí. Přišel jsem blíž. Sora-chan není tady něco co bych mohl udělat? zeptat jsem se unuděně.

Keď Kana zaspala tak som sa ešte vrátil smerom k Sore. Nemusíš to tak prežívať Sora, myslím že na teba nezabudneme a rozhodne ešte prídeme pozrieť. Zamumlal som a následne som sa len na chvíľku zamyslel. Popravde?.. ako si dokázala skrotiť svojho Bijuu ?.. ja som na to naozaj nešiel tak ako vy. Proste.. by mi to prišlo.. hrozne, nefér?.. asi. Možno sa to naozaj nezdá ale vedel som mu porozumieť, bez toho aby som sa musel zbaviť svojeho zlého ja. Ja totiž no, neverím v utópiu a tiež v to, že by mali byť ľudia stále len milý a dobrý a podobné hovadiny.. moje presvedčenie nie je ani zlé ale ani dobré. Jedná sa o čistú, rovnováhu, rovnováhu dobra a zla ktoré sa v človeku nachádzajú. Možno práve preto som mohol Kuramovi dohovoriť, ja som sa jeho temnej stránke nebránil, keď som ťahal chakru, dobrovoľne som jeho temnú stránku prijal a precítil som ju. Ona sa časom vytratila sama. Vysvetlil som jej a len som si mierne povzdychol. Možno za to môže tréning ktorý som tu podstúpil. Neviem či si si to všimla ale posledné dva týždne som bol mimo ubytovňu. Dodal som s menším úškrnom.

Hikari
Trošku udýchaně jsem stála a pozorovala Kimiho, jak si poradil s technikou. Celkem mě to potěšilo, když našel způsob, jak zmenšit rozsah techniky. Byla jsem už docela unavená, a tak jsem na Kimiho kývla, aby poznal, že pro dnešek končíme. "Dobrá práce Kimi!" pochválila jsem ho, když jsem přišla blíže. Celkem unaveně ho objala a šla s ním k hostinci. Už několik dní jsem tam nebyli, rozhodně by neuškodilo se najíst, protože jsem byla opravdu hladová. * Až přijdu do hostince a dám si ramne...!* říkala jsem si a slintala při tom.

Kimi
Do techniky jsem dal úplně všechno. Měl jsem v úmyslu se zlepšit, což se dnes taky stalo. No... alespoň jsem v to doufal. Zapojil jsem mozek a překonal se. Pak jsem jen udýchaně ležel na trávě, trošku spálený od té techniky, ale byl jsem šťastný a to bylo hlavní. Měl jsem chuť trénovat dál, ale byl jsem už téměř na pokraji svých sil. Troufale jsem se na Hikari usmál, když mě pochválila. Zvedl se a objal ji také. Šel s ní zpět do hostince a nechal si připravit dango. Byl jsem také hodně hladový.

Dobre , môžete ísť už do Konohy , ešte aj Hiruko ak docvičí tak ho pošlem do dediny . povedala som otočila sa na Kyoshiho a povedala som Nejaká práca sa možno nájde . Choď do Kumo do budovy a odovzdaj Yoshimu tento dokument , je to mala správa ktorú musí založiť do archívu . vytiahla som správu a dala som ju Kiyoshimu potom som sa kukla na Kanu a povedala som Pozdravujte odo mňa Hanaki ak s ňou budete .

Vzal jsem dokument a vyrazil přímo do Kumo. (přesun)

Když se po nějaké době vrátila Kana s Grayem tak jsem byl za ní rád. Zdá se že Kana pořád ke Grayiovi něco cítí a vrátila se i s ním. Když šli už pryč do Konohy což jsem zaslechl z rozhovoru tak jsem přišel k Soře s otázkou jestli mohu taky jít, jelikož jsem splnil to co jsem měl udělat na tomhle ostrově. " Sora-chan? Směl bych také nyní opustit ostrov nebo tu mám zůstat? Svojí část jsem už odvedl a nyní nevím co bych tu měl dělat. Tak mě napadlo se vrátit do vesnice tak proto se vás ptám. " Potom tedy čekám na Soru jak se rozhodne.

Ikatsu , no ak chceš môžeš odísť . povedala som a pomyslela som si No ako vidím tak sa mi to tu pomaly rozchádza , ešte Kimi , Hiruko a to by bolo už všetko a potom sa môžem vrátiť do mojej kancelárie . nebola som s toho nadšená preto že sa mi naozaj nechcelo papierovať ale od toho ma delil nejaký ten čas naštastie .

Tak už je na čase abych odešel když už mám i od Sory povolení. Snad tam ještě bude ten Takikage. U nás se Takikage mění snad každej tejden. " Mějte se " Usměju se ta zamávám ostatním a odcházím z ostrova a mířím přímo na loď a s lodí pak k Taki. Bude to dlouhá cesta, ale však já tam dříve či později dorazím. Na moři bylo celkem dost bouří, ale cestu jsem nakonec zvládl a konečně příjíždím na území naší země a běžím k branám vesnice ke kterým se po čase dostanu.

Odskočil jsem od svého temného já a přejel jsem si rukou po břichu. Pochopil jsem že takhle to asi nepůjde. ,,Hele, tak to vezmeme z jiného konce.'' Prohlásil jsem a pochopil jsem že myslí úplně stejně jako já. Asi bych udělal to samé. ,,Hmm..Takže ty si asi myslíš že jseš pro mě důležitej že jo.''

Hiruko
" Já si to nemyslím, jsem pro tebe důležitý, beze mne by jsi tu nebyl ... " Dodal pobaveně, jako vždycky s nádechem temnoty. Jeho oči byly ospalejší než ty tvoje. Vypadal jako kdyby v životě nespal, jako kdyby tvůj život sledoval bez přestávky, aniž by zamhouřil oko. Přitom byl ale tak vyrovnaný ...

,,Já přiznávám že jsem kdysi byl jako ty, ale to je pryč. Už nepotřebuju tebe, už nepotřebuju svoji temnotu. Dokonce se mi povedlo získat přátele. Chápeš to? Já a přátelé, to bych si nikdy neupěl představit, ale to že jsem se zmšnil mi pomohlo.'' Prohlásím hrdě a sleduju sebe, nevidím v něm jen temnotu, vidím v něm svou součást. Se kterou jsem ztrávil dlouhou dobu.

Hiruko
" Ty že mě nepotřebuješ ? " Zasyčel " To je všechno co o tebe uslyším za to co jsem pro tebe udělal ?! " Zařval a čekal další dění. Zatím v něm jen pěnila větší a větší nenávist. Mnohem vyššího kalibru než si kdokoliv může představit.

,,Za to co jsi pro mě udělal ti děkuju.'' Řekl jsem a trochu jsem se k němu přiblížil. ,,Já jsem už takovej, ty jsi zase jinačí. Spolu by jsme se dokonale doplňovali, co ty na to?'' Zeptám se ho a trochu se zamračím, pozorně ho sleduju a jsem připraven uhnout možnému útoku.

Pomaly som odkráčala k hostinci vošla som doň a pozrela som sa na Kimiho a len som povedala Kataro už odišiel , ukončil svoj tréning , ako si ty na tom ? techniky a ostatné veci? Myslím že by sme mali končiť ale ak sa na to necítiš tak môžeš ešte trénovať všimla som si aj Hikari len som sa usmiala sadla si na stoličku o chvíľu sa postavila zobrala si z chladničky jablko a začala som ho hrýzť a len som si pomyslela Tieto mrazené jablká sú výborné

No techniky jsem pouze vypiloval ale své temné já jsem dokázal porazit.
Nevím moc se na to necítím ale pokusím se porazit Nanabiho porč bych sem jinak šel?Tak tedy pojďme a šel jsem s Sorou k vodopádu

cestou k vodopádu som mu vravela Nebude to jednoduché , budem ho môcť spútať na pár sekúnd a možno absorbovať jednú bijuudamu moc ti nepomôžem ale ak chceš ísť do toho tak mi nedávaš na výber. Ty budeš musieť chytiť jeho chakru a ťahať ju až pokiaľ nebude jeho chakra pretiahnutá , budeš mať čudný pocit temnoty a napätia , sú dve možnosti , buď dokážeš absorbovať tú temnotu a zničiť ju alebo ju prijať a pochopiť toho bijuu . cestou som vytiahla niečo neurčité a otvorila to a dodala k tomu Kimi daj sem otlačok prsta , toto je kľúč od tvojej pečate od Bijuu ktorého máš v sebe . čakala som na reakciu

No snad to zvládnu řeknu.
Podívám se na Hikari a řeknu jí jestly se už neuvidíme chci ti říct že jsi moje nejmilovanější osoba a dal jsem jí polibek pak jsem od ní odešel a dal otisk na svitek.
Takže stačí mu vzít jeho chakru.řeknu.Ale zase jí potlačit to bude jiný.

Pomaly sme prichádzali a ja som len povedala potichu Verím v teba , tak tam neumri . keď sme boli pri vodopáde len som povedala Pripravený? prešla som cez vodopád do vnútra a len som dodala Strč do tej sochy hlavu je tam páka zatlač ju čakala som kým to urobí

Nic jsem neříkal ale v nitru duše jsm se bál.
Udělal jsem vše co Sora řekla a došel jsem do té místnosti.
Tam jsem si sedl a čekal na Soru.