[C-rank] Uchiha Rei a Yasu Yamuny

Dorazila jsem na kraj lesa a v ruce tiskla fotku. Ukázala jsem jí Reiovi a očima bloudila po zemi. "Takže jsme spolu v týmu" Zazubila jsem se a byla docela ráda.
"Doufám že naše senseika bude normální...aspoň trošičku" Ušklíbla jsem se, rozhodně by mi nevadilo kdyby měla ráda krev.

Jó... to sem rád... aspoň ma bude mať kto zbierať a zachraňovať však?! zaškeril som sa na ňu a pozrel som si fotku. Hm...lepšie to ani dopadnúť nemohlo... snáď bude sensejka normálna a bude všetko tip top.... Yasu so mnou v týme... a Uchiha sensejka... nič lepšie ani nemohlo byť.... pomyslel som si. No to dúfam aj ja... ale pokiaľ som z tebou v týme tak by mi ani nevadilo mať trhlú sensejku... usmial som sa a začal som sa rozhliadať po tej kvetine.

Lenošil jsem na větvi stromu když všudepřítomné ticho a klid narušila nějaká děcka. Zatvářil jsem se celkem nespokojeně a prohrábl si rukou vlasy. Vypadalo to že jsou to geniny. Rozhodl jsem se trochu pobavit a vystrašit je...a nebo možná něco víc. Ležérně jsem vytáhl dva kunaie a hodil je po nich. Měli se zabodnout přesně před ně. Potichu jsem skočil na jiný strom a schoval se. Docela mě zajímala jejich reakce. Čekal jsem že budou upalovat pryč jako vyplašení zajíci.

Chtěla jsem se otočit na Reie ale přede mnou se cosi zabodlo. "Kunai?"
Zvedla jsem hlavou a hledala někoho kdo by to mohl hodit. Nikoho jsem ale neviděla. Koukla jsem se na Reie jestli to není nějaký jeho vtípek ale před ním byl stejný kunai.
Fotku jsem zastrčila do kapsy a byla připravená složit pečeť.

Hľadal som kvetinu keď tu zrazu predo mnou sa zabodol kunai. Pozrel som sa smerom na Yasu. U nej to isté aj ten nechápavý pohľad. Rýchlo som vytiahol kunai a otočil som si ho do obrannej polohy. Psss... Yasu... chrbtom k sebe... šepkal som a vzal som jeho kunai do druhej ruky. Cúval som aby sme boli k Yasu k sebe chrbtom a navzájom sme sa kryli.

Kupodivu neutekli...Rozhodl jsem se trochu pobavit. Přece jen mám času dost a válení mě vážně nebaví. Složil jsem pečeť a objevila se hustá bílá mlha. Seskočil jsem potichu na zem, byl jsem pár metrů od nich. Díky mlze jsem je neviděl ale slyšel jsem je až moc dobře. Vytáhl jsem jeden kunai a odkašlal si aby určili mou polohu.

Byly jsme k sobě zády a kryly se. Dávala jsem pozor abych slyšela všechno, zatím jsem v tom ale nebyla moc dobrá. Potom se objevila mlha. Nervózně jsem mžourala a potom uslyšela odkašlaní. Jedním pohybem jsem si rozřízla zápěstí a složila pečeť. Máchla jsem rukou a krvavý bič mířil na místo kde měl být.

Kryli sme sa navzájom. Zrazu les v ktorom sme boli zahalila hmla. Počul som zvuk a otočil som sa. Môj sluch som nemal na dobrej úrovni. No keď som sa otočil. Uvidel som ako nejaký bič letí od Yasu zrejme k zdroju hluku. Takto mi pomohla určiť jeho polohu presnejšie a tak som jeho smerom hodil jeho kunai. Druhý som pevne zvieral v ruke.

Uskočil jsem na stranu a obdivně hvízdl. "Páni...to je jako krev?" Ušklíbl jsem se a vykryl kunai který na mě letěl. Během chvíle jsem se objevil u dívky a strhl jí stranou do mlhy. Tím jsem jí oddělil od toho chlapce. Držel jsem jí kolem pasu a odskočil pryč. O její ruce jsem se nestaral. Byla to jen geninka, trochu sebou škubala a tak jsem jí přiložil kunai ze strany ke krku. "Ššš..." Zašeptal jsem jí do ucha a ušklíbl se.

Minula jsem, krev se stáhla zpět. Než jsem se nadála byla jsem oddělená od Reie. Škubala jsem sebou ale pak jsem ucítila kunai u krku. Ucítila jsem jeho dech na krku a oklepala se. I když jsem měla kunai u krku byl přiložený na bok. Trhla jsem sebou a ucítila krev na krku, vyškubla jsem se mu a kousek od něj odskočila. Přimhouřila jsem oči a složila pečeť, z rány na ruce se mi udělala krvavá katana. Objevila jsem se za ním a mířila mu na bok.

Zrazu sa len mihol pred nami a už som tam stále sám. Yasu!!! zakričal som no bol moc rýchli alebo ja pomalý. Sakra... zanadával som si. Cítil som hnev a úskosť. Čo ak sa jej niečo stane?! Nie to nesmiem dopustiť... pretrel som si oči. Začali ma svrbieť a neskôr páliť. Myslel som si že to je nejaké jeho jutsu. Pevne som stisol kunai. Snažil som sa zorientovať v hmle. Ale bol som moc v panike aby som ju naśiel.

"Jéj...kočička má drápky"
Ušklíbl jsem se a vytáhl katanu. Nečekal jsem že se nechá zranit jen aby se ode mě dostala. No nakonec to bude přece jen zábava. Když se objevila za mnou uskočil jsem a jedním pohybem nahoru jí zbavil katany. Byla to jen chvíle a držel jsem jí tentokrát pevněji. Katana byla chvíli ve vzduchu a nakonec se zabodla do země. Jednou rukou jsem jí držel ruce za zády a druhou ve které se mi objevil kunai jsem jí držel níž pod krkem. Mlha na povel zmizela a mě se naskytl pohled na zmateného chlapce. Zasmál jsem se a nadzvedl obočí. "Co by jsi říkal...kdyby se jí něco stalo?" Ušklíbl jsem se a kunaiem jel pomalu po jejím krku. Hned na to se objevila krev. Provokativně jsem se na něj koukl a krev olízl.

Katana se roztekla na krev a zase mě držel. Připadala jsem si dost uboze...byl strašně rychlí že jsem se nestačila absolutně bránit. Když mlha zmizela uviděla jsem Reie. Trochu jsem sebou škubla ale držel mě pevně. Ucítila jsem bolest na krku a jeho jazyk. Fůj...
Zachvěla jsem se znechuceně a taky se tak zatvářila.

Zrazu sa hmla rozplynula a uvidel som ho ako drží Yasu. Potom jej prerezal krk. Zaťal som ruky v päsť a výhružne som naňho ukázal. Okamžite ju nechaj tak a pusti ju ty hajzle.... môj hlas znel z prvu roztrasene ale rýchlo sa menil na agresívny, sebaistý a pevný. Poď a bojuj ako chlap z chlapom ty zbabelec... môj hlas znel inak. akoby tam teraz stál niekto iný.

Zašklebil jsem se. "Pročpak?...koukej co teď udělám..."
V očích se mi zablesklo a jedním rychlím pohybem jsem dívku udeřil tak aby šla do bezvědomí. Poté co se sesunula na zem jsem vytáhl katanu ze země a koukl se na něj. "Tak pojď...jsi jen děcko. Nejdřív vyřídím tebe a pak si to užiju s ní"

I přes tu situaci jsem na tváři vykouzlila úsměv.
"Rei neber na mě ohled a dostaň toho zme..."
Nedořekla jsem to a pocítila ránu.
Chtě nechtě jsem upadla do bezvědomí a sesunula se na zem.

Hoc sa mi nepáčilo čo urobil Yasu ale aspoň ju nechal tak. Áno ...teraz som Rei Uchiha a nikoho z mojich predkov nesklamem...Neprehrám...a pokiaľ by som mal tak nepriateľa zoberiem zo sebou. Si iba namyslený slaboch ktorý si trúfne iba na ženy však?! povedal uštipačne a z nechuťou v hlase. Rukou vkĺzol do zadnej kapsičky a pripravil si niekoľko shurikenov na drátikoch. Ruku mal stále za chrbtom. Áno som Uchiha...Uchiha Rei...toto meno si zapamätaj lebo toto meno bude tvojho vraha. A Yasu sa už ani nedotkneš jedine cezomňa. vykríkol naposledy a hodil naňho 4Shurikeny z drôtikmy ktoré on nemohol čakať.

"Namyšlený slaboch?" Zazubil jsem se, bylo vidět že jsem slyšel i horší věci a je mi to fuk. "Takže Rei Uchiha...aspon budu vědět co ti mám napsat na náhrobní kámen" Zašklebil jsem se a mezitím složil pečeť. Za pár chvilek se objevila velká vodní vlna která na něj mířila. Proti vodě mířili 4 Shurikeny které poté co prošli vodou změnili směr. "Ona je s tebou v týmu že?" Pronesl jsem otázku a koukl se na dívku na zemi.

Nič som už nepovedal. Keď shurikeny zmenili smer a mojim smerom šla vlna vyskočil som a počkal kým shurikeny prídu až za jeho uroveň a vo vzduchu som potiahol drôtiky a obmotali ho. To že bol na chvíľu zamestnaní uvolnením z drôtou som využil na to aby som dopadol pred neho a vzal Yasu. Odskočil som aj z Yasu ďalej od neho. Starostlivo som ju položil k stromu mimo dosahu nášho boja. Následne som sa znova proti nemu postavil. Pokiaľ mám zomrieť pre jej bezpečie...urobím to ale zo sebou stiahnem aj teba... jeho hlas znel pevne a presvedčivo. Stále sledoval. Takýto pohľad ho začať zneisťovať.

Než jsem se vymotal z drátů či co to bylo uskočil s tou holkou někam pryč. "Jste snad sourozenci nebo co?" Ušklíbl jsem se nad jeho odhodláním jí chránit. Opovržlivě jsem zavrtěl hlavou. "Jak si můžeš být jistý že by ona udělala to samé pro tebe?" Zazubil jsem se, chtěla jsem najít v jeho odhodlání nějakou díru. Stiskl jsem v ruce katanu a čekal.

Je mi jedno co by udelala ona.... ja si myslím že by mne udelala totéž... a pokud ne nemal by som jej to za zlé... ale moje rozhodnutie si počul a to sa nezmení za žiadnu cenu... ani sa nepohol a ani sa mu nezmenil výraz alebo tón hlasu. Nemusí byt nekdo múj sourozenec abych ho chránil vlastním životem.... hoc odpad ako ty ktorý nevie čo to je keď mu na niekom záleží... stále znel rovnako.

"Ah áno odpad jako já neví co to je když mi na někom záleží" Zopakoval jsem s úšklebkem jeho slova a pokrčil rameny. "Vlastně máš pravdu, a nijak mi to nechybí..jsem přece odpad že? Jsem zvědaví jak se budeš cítit až tě odpad jako já bude pomalinku zabíjet" Zakřenil jsem se a rozeběhl se proti němu. Běžel jsem lehce doprava ale nakonec jsem se objevil nalevo. Katanou jsem mu mířil na ruku.

Celkom ešte pekne ďaleko od môjho krku sa naše katany stretli. Lebo ako na mňa bežal počkal som si na jeho finálny sek a tasil som katanu. V boji z katanou nie som moc dobrý.... tak ma prosím ťa šetri... akoby nič som sa na neho usmial a pravá noha letela na neho v kope na jeho bok.

Uskočil jsem kousek stranou a hodil proti němu pár shurikenů. Mezitím složil pečeť a znova se na něj rozeběhl. Opět po něm sekl a mezitím natáhl ruku, okolo něj začala vířit voda a uvízl ve vodním vězení.