[C-rank] Uchiha Rei a Yasu Yamuny

Odskočil a pak po mne hodil pár shurikenú po kterých som hodil já taky a tak je zastavil. Když po mne sekl vyskočil sem a videl že jde po mne rukou. Všimol som si aj ako sa začala hýbať voda. Poskladal som pečate a Katon: Gokakyu no jutsu Keď prestali plamene šľahať dopadol som o niečo ďalej od neho.

(Chakra 300 - 70 = 230)

Uskočil jsem a mezitím složil další pečeť. Objevila se další vlna vody a po ohni nezbylo nic. Začínalo mě to nudit. Zajímavější bylo sledovat jeho reakci když se má stát něco té holce. Jelikož dopadl jinam rozeběhl jsem se k té holce a o pár chvilek jsem jí měl v náručí. "Tak pojď" Zazubil jsem se. Teď nemohl udělat skoro nic, jinak by ublížil i jí.

Sakra... vnútorne ma to rozhodilo ale navonok som nejavil nič čo vo vnútri. Nakoniec sa mi objavil úškrn a spustil som. Klesáš hlbšie a hlbšie... Myslel som že si o mne hovoril ako o malo decku nie?! To by si ma mal poraziť ľavou zadnou.... Ale asi si viac namyslený ako silný.... keď ju využívaš ako ľudský štít. priam som ho vysmial. A keď som ho na chvíľu rozhodil tak som sa Shushinom dostal za neho a pekne bolestne som ko kopol do jednej nohy. Tým ako som ho kopol vyhodil rukami a Yasu vyletela do vzduchu.A to mne stačilo iba vyskočiť a chytiť ju. To som bol už od neho a držal som v náručí Yasu a stále som mal ten úškleb.Yasu som znova uložil ku stromu. Vybral som 2 fuma shurikeny (On mohol vidiet iba jeden) a hodil som ich po ňom. Vďaka Kage shuriken no jutsu mohol vidieť ako sa naňho rúti iba jeden fuma shuriken.


(Chakra 230 - 20= 210/ Stamina 300 - 20 = 280)

"Skrčku"
Ušklíbl jsem se a stál na jedné noze. Na druhou jsem chvíli nemohl šlápnout, kopnul docela dobře to jsem musel uznat. Rozhodil jsem znuděně rukama. "Víš jak dlouho jsem neměl možnost takhle držet dívku? musím si to užít ne?" Na tváři se mi podařilo vykouzlit slizký úsměv. "Ano jsi jen děcko, věř že si s tebou zatím jen hraji. Až mě to přestane bavit poznáš to...to mi věř" Uskočil jsem ale na rameni se mi objevil škrábanec. Dostal jsem tik do oka. "Ty malej...." Zasyčel jsem a naštvaně se na něj koukl. "Já jsem na tebe tak milý a ty takhle!?" Zavrčel jsem a složil pečeť. Wild Water Wave Přiložil jsem si dva prsty k ústům.

Keď sa na mňa rútila voda nemal som inú možnosť ako uskočiť alebo použiť oheň na spomalenie. No ale voda sa rútila rýchlo a nestihol by som zobrať Yasu. A tak som sa nechal zasiahnuť vlnou a vlastním telom som kryl Yasu pred vodnou vlnou. Bolo to nepekné vodné delo. Keď voda prestala dobytí od vody som sa postavil pred ňu. To je tvoja vec že si taký že s tebou dievča nebude strácať čas... Už som povedal už sa jej ani nedotkneš.... odpovedal mu chladne.

Neodpovídal jsem a nechával ho ať s mluví. Byl jsem naštvaný že na mém krásném těle se objevila krev. I když jí bylo málo, přimhouřil jsem oči a pozoroval ho. Složil jsem pečeť Mizu no Tatsumaki a okolo mě začala vířit voda. Ihned jsem se rozeběhl proti němu s úmyslem ho omráčit.

Přišla jsem k sobě a ucítila jak mě strašně bolí hlava. Byla jsem při vědomí už nějakou dobu a jejich hlasy jsem vnímala tlumeně. Po chvíli se vše vrátilo do normálu až na to že se mi trochu točila hlava. S námahou jsem se zvedla a viděla jak běží proti Reiovi. Složila jsem pečeť a švihla rukou. Chi no muchi Krvavým bičem jsem mu mířila na nohy.
Chakra: -40

Rozbehol sa proti mne no ja som nemal v úmysle mu uhnúť. Obe ruky som dal do kapsičky a jeden kunai som si dal do úst a stisol som ho. Následne som vybral shurikeny prirpavené z drôtikmi. Zrazu som videl spoza mňa vyšľahnúť červený bič. Taký bič by som poznal kdekoľvek. Som rád že si... v poriadku... spadol mi kameň zo srdca no ten menší ktorý ma ťažil. Neotáľal som a hodil som naňho 6 shurikenov pripravených na moje ovládacie jutsu.

"Kur.." Nestočil jsem to ani doříct a nohy mi cosi omotalo. Hodil jsem nehoráznou placku a možná si i odřel bradu. Nepočítal jsem že se ta holka probere. Začal jsem se sbírat na nohy, když jsem konečně vstal letělo proti mě 6 shurikenů. Jelikož jsem přestal dávat pozor dokázal jsem odrazit pouze 3 a zbylí 3 se mi zabodly do těla. "To je nemilé.." zamrmlala jsem a zamračeně se na ně koukl. "Měla jsi zůstat v bezvědomí!" Postěžoval jsem si jako malé děcko a složi pečeť. Opět proti nim šla vlna vody.

Když se mi podařilo ho dostat na zem spokojeně jsem se zazubila. "Promiň že ti kazím plány." Když ho Rei zasáhl usmála jsem se ještě víc. Jakmile ale proti nám šla vlna okamžitě mi úsměv z tváře zmizel. Neměla jsem nic čím bych to mohla zastavit. Udělala jsem pár kroků dozadu a dál jsem se nemohla pohnout. Nemohla jsme se k tomu přinutit, vyjeveně jsem pozorovala blížící se vlnu.

Pár shurikenov ho zasiahlo. Chcel som ostatné aby ho znehybnili ale už sa na nás rútila vlna. Ale počkať mohlo sa mi to hodiť. Kedže shurikeny boli stále v ňom zabodnuté a lanká som mal stále v rukách. Lanka som si dal do úst a poskladal som pečate. Katon Ryuka no jutsu po lankách oproti jeho vlne sa vyrútil oheň. Vedel som že nemám veľa šancí z ohňom proti vode ale nemal som inú možnosť ako ho aspoň spomaliť. Mienil som oheň držať čo najdlhšie. A preto mi to žralo viac chakry a cítil som že moc dlho nevydržím.

(Chakra 210 - 90 = 120 X_X)

Po nějaké době jsem sem došla. Chvíli jsem je ještě sledovala, ale když jsem uviděla tu vlnu, usmála jsem se. Mohla jsem je nechat zaplavat si, ale ten muž vypadal jako zkušený uživatel elementu Vody, Suitonu. Proto jsem se okamžitě probleskla a jakoby "objevila" mezi nimi a vodní vlnou. Reiova technika proudila okolo mne, v mé těsné blízkosti. " Nečekali jste mne? " Ušklíbla jsem se a mávnutím ruky "odfoukla" vlnu někam do lesa. " Nevypadáš zrovna nejlíp " Ušklíbla jsem se znovu, ignorujíc má zranění ze setkání s Hatsudenem.

Zašklebil jsem se, byl jsem připravený na finální útok ale objevila se tam nějaká holka. Pískl jsem a lehce si pro sebe přikývl hlavou. "Hej...co kdyby jsme pak někam šli až to tu s nimi ukončím kočičko?" Nadzvedl jsem obočí a prohlídl si jí.

Zavřela jsem oči a čekala že nás vlna smete, když se nic nedělo otevřela jsem jedno oko a pak druhé. "He?" Uklouzlo mi když jsem viděla někoho před námi. Ze srdce mi spadl ohromný kámen a nahlas jsem si oddechla. Pak začal ten nukenin či kdo to byl mluvit na našeho zachránce. Využila jsem toho a kunaiem si víc rozřízla zápěstí. Složila jsem pečeť a proti němu letělo 5 krvavých kunaiu.
-85 chakra

Keď sa niekto predo mnou objavil oheň som zrušil a zohol som sa. Hoc pravda bola taká že mi dochádzali sily. A ešte domlácení jeho vodou taky nebolo boh vie čo. Kto ste? a som v poriadku nič mi nie je... netušil som že je to moja senseika. Znovu som sa postavil a bol som pripravení bojovať ďalej.

" Já jsem Kuroko Uchiha " Podívala jsem se na toho chlapa. " Také tě nerada poznávám, slizký parchante ... Málokdo kdo dokázal vztáhnout ruku na mé žáky a žil déle než tři minuty ... Tak to skončíme " Sykla jsem a mne obalilo Susano´o. Moje oči byly nepoškozené, jelikož jsem nevyužívala tyto síly přehnaně. Stačí chvíle se Susane´em a tenhle kluk jde do kytek. Oběma rukama Susana´a jsem po něm vrhla magatamy.

Polkl jsem a udělal pár kroků dozadu. Jeden z krvavých kunaiů mě trefil do nohy. Neměl jsem moc šancí ale aspoň jeden zoufalý pokus jsem si mohl dovolit. Složil jsem pečetě a ode mě se hrnuly dvě vlny za sebou. V duchu jsem se modlil Bože i když v tebe nevěřím co takhle mi pomoct?

"Žáky?.." Vykulila jsem oči a obdivně pozorovala tu ženu. Takže naše senseika je tak cool!? Polkla jsem, pokud je náš sensei tak cool mi vedle ní budeme vypadat jak pytel brambor. Teda aspoň já... Obdivně jsem sledovala co udělala a pak proti nám šla další voda. Udělala jsem další krok dozadu a absolutně nevěděla co dělat.

Našu novú senseiku obalilo Susanoo obdobne som sa na ňu pozeral. No z obdivovania ma vyrušili jeho vlny ktoré sa na nás rútili. Tak Kuroku-sensei...je načase mu ukázať čo urobil zle... postavil som sa na nohy. Cítil som sa teraz lepšie. Hoc vnútri som cítil že som nepotrebný a nič som nedokázal. No úsmevom som to skrýval.

" Jo " Odvětila jsem Reiovi a Magatami vlnami prošvihly jakoby nic. Byl ve velkém průšvihu. Tyhle magatamy byly možná i rychlejší než šípy Susana´a, které vlastnil jistý Uchiha Sasuke. Byla to ultimátní zbraň. Magatamy, jež lze jakkoliv zvětšit a použít je tím k boji na dálku i na blízko. Vskutku měl tenhle týpek co dělat aby uhnul. Já jsem už jenom Susano´o stáhla, tak trochu jsem tušila konec.

Než aby mě dostali rozhodl jsem se že to ukončím sám. Kunai jsem si zabodl do srdce a s úsměvem na rtech zemřel. Tohle měl být krásný pohodový den, ale když se tu objevila ona všechno se pokazilo. Takhle jsem tedy skončil...poražený nějakou bandou budiž ničemů..
-the end-

Když zemřel lehce jsem vykulila oči. "Zabil se...sám?" Zamrmlala jsem a koukla se na senseiku. V očích se mi objevily hvězdičky. "tak cool!" Vysoukala jsem ze sebe a obdivně jí pozorovala. Byla jsem ráda že jsme nedostali nějakou divnou osobu.

Zbabelec... dodal som potichu keď sa prebodol sám. A ja som zase k ničomu... povzdychol som si a hľadel som na jeho mŕtvolu. Zahľadel som sa niekde a uvidel som že za ním je tá kvetina pre ktorú sme mali ísť. Pomaly som šiel jeho smerom a došiel som až ku kvetine a odtrhol som ju aj z korienkom. Tak sme hotový... prehlásil som pokojným hlasom.

" Takže odteď to zvládnete sami, že? " Zeptala jsem se klidným hlasem, sledujíc mrtvolu. Hm, tohle nedělá jen tak někdo ... Zamyslela jsem se a podívala se na něj i z větší blízkosti. " Já si musím ještě něco vyřídit v sídle klanu " Usmála jsem se a dodala. " Uvidíme se na cvičišti ... hm ... zítra? " Dodala jsem a pomalu se vydala na místo určení.

Přikývla jsem a koukla se na mrtvého muže. Z jeho rány vytékala krev. Na tváři se mi objevil lehce slastný úsměv. Když jsem opět po chvíli začala vnímat koukla jsem se na Reie. "Tak..jdeme?" Usmála jsem se na něj a koukla se na květinu v jeho ruce.