Hora Kanashimi

First topic message reminder :

Vysoká hora ležící nedaleko hranic z Kumo která se tyčí 2000 metrů nad mořskou hladinou. Na vrcholu hory je malý pomník připomínající oběti páté shinobi války. Na vrchol hory putují pozůstalí aby si připomněli několik padlých hrdinů kteří ve válce statečně bránily vesnici. Pod horou se choulí několik malých obydlých a nějaké jsou i vyvýšených plošinách hory.

Doběhla jsem tu ještě před nimi, tedy před Ruru a uviděla ty dva. Pomocí svého Sharinganu jsem viděla že se nejedná o žádné klony. Kana vypadala trochu divně a proto jsem se zastavila seskokem ze stromu několik metrů od nich. " Takže ty jsi ten veleznámý Hei o kterém Karasame furt žvatlal ". Necítila jsem nic. Žádné vzrušení že stojím proti němu, že ho poznávám. Přišel mi jako další z tisíců které jsem zabila. Nemohla jsem to tu prodlužovat a proto jsem jednoduše zavřela oči a když jsem je znovu otevřela, už v nich zářil můj Mangekyo Sharingan.

" Vskutku zajímavá přednáška. " Sykla jsem a sledovala ho. " Tvoje odrazy musí mít limity. Kdyby jsi se odrazil na dvou místech najednou, mohlo by se stát že by se odrazy mohly chovat divně, nebo ne? Kdyby jsi byl v okolí bez lesklých povrchů ... Neměl by jsi být teoreticky schopný ničeho " Řekla jsem klidněji a z oka mi lehce stekla krev. Byla jsem připravena použít tuhle techniku abych ho zničila co nejrychleji. " Časoprostorová technika, nejsi jediný kdo je používá "

" Máš strach podívat se do mých očí? " Usmála jsem se protivně a jen prudce otevřela levé oko. Okamžitě vedle Heie se otevřela černá díra. Okamžitě začala vcucávat všechno okolo. Já jsem poté okamžitě poskládala pečetě a vytvořila techniku. Futon: Shinkugyoku. Střely letěly všude okolo něj a musel by se nechat zasáhnout aby uhnul. Pokud v tom tedy není další technika. Okamžitě poté jsem prodloužila svoji katanu Futonem a vyrazila proti němu. Vstříc blízkosti černé díry.

" Tvoje techniky jsou více než otravné ... " Sykla jsem a sledovala sama sebe. Usmála jsem se, sice jen lehce, ale usmála. " .. Tokotachi není jednorázová technika " Zasyčela jsem proti mému klonu. Pomocí chakry v nohou jsem zabrzdila a okamžitě jsem uskočila pryč. Chtěla jsem dovnitř dostat Heie, ale teď tam dostanu jí. Už to byla dostatečně dlouho na to, aby se černá díra rozšířila a sežrala vše v daném okolí dvaceti metrů. Kuroko by tedy měla být pryč. Okamžitě na to jsem se rozhlížela a hledala cokoliv lesklého. Vše co jsem našla, schytalo ránu Futonem posílenými Shurikeny. Možná mi něco uniklo, ale moc nadějí jsem tomu radši nedávala. " Tak co?! " Zvolala jsem na celý les.

" Zatím děláš všechno podle plánu! " Ozvala jsem se a pomocí této techniky se pokusila zjistit, jestli je to klon nebo ne. Zatím není čas pro unáhlené závěry, musím zjišťovat věci i během boje. " Myslíš si že Uchiha jako já by zapomněl na něco tak nad Slunce jasného?! " Okřikla jsem ho se zlostí. Všechny lesklé předměty v okolí byly odsraněny. Po tomto útoku jsem riskantně zavřela oči, ale plán byl v chodu. Už jsem jen vyčkávala co udělá. Soustředila jsem se na svůj sluch. Susano´o jen lehce vrčelo a já byla celkem udivená že jsem použila dvě tyto techniky. Pro mé dobro ji ale nesmím používat moc dlouho. Pro dobro světa jí musím udržet až do konce. Co si vyberu? ...

Směrem odkud jsem slyšela jeho hlas a hukot valící se vody jsem máchla rukou Susana´a. Mlčela jsem a jen se dál koncentrovala. Měla jsem z toho v hlavě trohcu zmatek. Lesklé povrchy. On se má chovat jako zrcadlo. Co tím myslel. Není tu nic lesklého. Začala jsem být vynervovaná a naštvaná. Nějak jsem nemohla jeho techniku pochopit, ale když už to mělo být, Susano´o po odražení vlny vytvořilo v ruce několik Magatam a ty vystřelilo do míst kde měl být Hei. Díky jejich počtu je velká šance na trefu.

Videl som tam veľký prach a tak som si urobil štyri klony.Tie zmizli v lese a postupovali k nim.Ja som sa dostal k žene ktorá bola pravdepodobne tá Nara pretože druhá žena mala susano..... takže zopakujeme si to ... je to člen klanu Nara to znamená, že používa techniky ktoré využívajú tieň ...Držal som sa na dosť osvetlenom mieste bez tieňov.

Jakmile se probleskl za mne, byla jsem udivená. Nemělo cenu nechávat oči zavřené. Jeho chakra prostě zmizela a objevila se jinde. Můj sharingan nebyl schopen chakru znovu zaměřit. Jenže jakožto Jonin se nespoléhám jen na Sharingan, ale i na ostatní smysly. Okamžitě jsem zaregistrovala že je někde za mnou. Jakmile začal vytvářet pečetě, pochopila jsem, že se bude jednat o Raiton. Na poslední chvíli jsem proti jeho technice plivla proud vzduchu, který by měl blesk svojí silou zlikvidovat. " Ty ... používáš něco na způsob Hirashin no Jutsu, neníliž pravda? " Zeptala jsem se po chvíli s lehce pochroumaným Susane´em. Na nově příchozího jsem jen ukázala že o něm vím a ať se neplete do tohohle boje. Jen by překážel.

Jen s úsměvem jsem se postavila několik metrů před toho kluka. " Potřebujete něco? ... " Ušklíbla jsem se nad ním. Sice jsem na tom už byla s chakrou bídně, ale Yonbi byl stále ve mne. Proto ho budu muset využít. Tenhle muž nevypadal zrovna slabě. " ... Kagami-san? " Oslovila jsem ho po rozpomenutí jeho jména. Už mi na ničem nezáleželo. Jediné co teď chci je pomsta a síla ukázat všem že má síla přesahuje všechny meze lidského chápání.

Uhádla si!Povedal som a pomaly od nej odchádzal na takú vzdialenosť, že nemohla používať to svoje jutsu.Prečo?!Chcel som vysvetlenie skôr než ju zabijem.Nie si tu šťastná?Nevedel som čo od nej čakať tak som bol stále pripravení.Stále som si dával pozor na tiene.Klony už boli dosť blízko no určite ich nemohla nájsť.Zatiaľ mi všetko vyhovovalo.Blízko som videl vodu a pre istotu som tu mal aj vodné pilulky a všade boli stromy.Túto bitku nemôžem prehrať!

Můj výraz se lehce změnil. " Nevíš o mne nic ... Kdyby ano, věděl by jsi proč. " Sykla jsem a pomalu kráčela proti němu. Byla jsem připravená použít jakoukoliv techniku, abych obrátila ty jeho. " Všichni mě zradili, otočili se ke mne zády. A proto ... " Řekla jsem a vrhla do díry s Karasamem další výbušné lístky. Když vybuchly, zbyla tam jen díra s Karasamem. " ... vyzvednu k životu toho, kterého jsem pro Konohu zabila! " Zařvala jsem a fanaticky poskládala pár pečetí. Švihla jsem rukou proti Kagamimu a z té vyletěla další ruka, ruka tvořená chakrou mého Biju.

Ruke som sa uhol no nedokázal som to robiť dlho a tak zo zeme vyrástla kláda ktorá ma chránila.No rýchlo som odskočil aby sa ma nedotýkali tiene.Z tej klády zrazu vyšli ďalšie a tie išli do boku.Potom išli zo spodku a obalili Naru.Bola ako vo väzení.Rýchlo som odskočil čo najďalej a urobil hore pár ďalších vetiev ktoré boli ako bodliaky.(Dnu vo väzení) Zrazu zo stien povychádzali bodliaky ktoré sa rútili na Hanu.Bolo nadľudské sa im vyhnúť.Nevedel som čo sa stalo.Aj keby sa dokázala vyhnúť tak sa celá budova zrútila.Vedel som, že to asi nebude koniec a pre istotu som urobil pečate.

" Jsme v lese blázne, dřeva je tu dost a když přidáš o trochu víc, nebude to žádný problém " Usmála jsem se a on mohl cítit, jak pálím jeho chakru. Nemohl vědět jak, ale po chvíli to mohl uvidět. Když jsem roztavila dřevo, obklopovala mne láva a já si jen setřela jednu malou kapičku z koutku úst. " Ještě něco? " Řekla jsem s úsměvem, přičemž si mohl všimnout, že pomocí této použité lávy jsem prodloužila svůj stín skokově. Během chvíle byl na té dřevěné stěně, od které jsem ho rozdělila a vedla po celé ploše až k němu několika proudy.

Chvíli jsem stál nesledován v té obří díře, ale poté jsem si jen protáhl krk a hodlal se také připojit. Svůj ohromný meč jsem nechal zaražený v zemi a jen jsem vyskočil do vzduchu. Odtamtud jsem vyplivl na celé okolí nesmírné množství kyseliny. Zajímalo mne, kdo z nich se dokáže ubránit. Když jsem si všiml Susana´a, bylo mi jasné, že zrovna jí to moc zranění nepřidá. Ale její Sharingan by mohl být krásný v jiných očích než těch jejích. Ušklíbl jsem se nad tou myšlenkou.

Kyseline som sa vyhol no trochu sa mi to dotklo oblečenia.Zrazu Nara mohla cítiť bolesť v bruchu.To som použil Mokuton : Junaku Eisou a ešte dnu pridal bodliaky ktoré ju prepichli.Videl som ako spadla na zem a tam som rýchlo urobil ďalšie.Nemohol som nič nechať na náhode.Z lesa sa vynorili moje klony.Dva prišli ku mne a ja som na nich pripol výbušné lístky.Jeden kryl druhého a leteli na Kanu.

I kdybych mohla uhnout, neuhla bych před tím jeho kopím. Teď jsem měla díky Yonbimu skvělou regenerační schopnost, i když se té Kyubiho nemohla rovnat. Před kyselinou jsem se jen ubránila plivnutím lávy a mezitím co on vytvářel techniku, já jsem ho konečně chytila do Kagemane (Neopověděl jsi na můj předešlý útok). Poté jsem s ním začala pomocí Kagemane utíkat pryč odsud. Nikdo nemohl vědět co udělám. Po chvíli jsem ho totiž zastavila, to už jsme byli mimo jejich dohled, a řekla. " Odejdi ... řekni mu že jsem mrtvá, ale teď odejdi. Můžeš mě zabít kdykoliv budeš chtít, ale dneska ne " Dodala jsem a stáhla své Kagemane. Podívala jsem se na něm lehce výhružným pohledem.

" ZASTAV! " Zařvala jsem z plných plic a pomocí Susana´a po něm vrhla desítky Magatam. " My jsme neskončili! Co zamýšlíš?! " Okřikla jsem ho, stojíc od něj další desítky metrů a sledujíc ho. Chakra mi klesla hodně hluboko a já lapala po dechu. Potřebovala jsem toho vědět víc. " Já jsem jeden z dalších obyvatelů Konohy, ne, ochránců Konohy, kteří zdědili největší sílu jakou můžou. Jsem ta, co zdědila OHNIVOU VŮLI! A proto tě zničím! " Zařvala jsem přesvědčeně, zatímco z mých očí se hrnuly malé proudy krve.