Želví Ostrov

Když mě Hikari objala objal jsem jí také a když jsme dojedly odnesl jsem všechno jídlo a šel jsem s Hikari do pokoje.
Dáme si pauzu bereš?
A s Hiakri dojdu do pokoje a konečně je prázdný.A s Hikari si lehnu na postel.

"Fajn...!" kývnu a půjdu s nim do pokoje. Byl prázdný. Trošku jsem se musela pousmát při vzpomínce na Hikuru, jak přišel. Ale udržela jsem se a nevybuchla smíchy. Držela ho za ruku a spolu s ním si lehla na postel. Přikryla jsem nás dekou a zachumlala se do ní. Přitulila se ke Kimimu a zase se mu dívala do očí. Ani jsem nevěděla, proč mě tolik přitahují. Teď jsem nechtěla víc. Jen tu zůstat a hledět do těch očí.

Já jsem pomalinku usínal byl jsem ze všeho unavený.
Když jsem vyděl jsem se na mě Hikari dívá tak jsem si to ale rozmyslel.
Pevněji jsem jí objal a odpočíval s ní.Nevěděl jsem co říct tak jsem radši mlčel a jen se na ní koukal a hladil po zádech.

Zadívala jsem se do jeho očí a zaujatě se usmívala. Po té zvedla ruku a začala ho hladit po tváři. Pak se k němu přiblížila hlavou a zastavila těsně před ním. Rozšířily se mi zorničky a ony pozorovali jen jeho. Dala mu rychlou pusu a zase si lehla jako před tím. Taky jsem byla celkem vysílená a to jsem nedělala téměř vůbec nic. Objala ho kolem hrudníku a položila hlavu na jeho prsní sval.

Zničeně jsem Hikari políbil a sjel jsme jinam už mi to přišlo divné se tak dlouho jí koukat do očí.
Povlil jsem objetí a Hlavu jsem si položil a usnul jsem.
Když jsem spal zdálo se mi že jsem bojoval proti Choumeiovi.

Ještě jsem ho chvíli nečinně pozorovala a pak usnula také. Bylo mi příjemně. Pod víčky se mi oči pohybovaly, což znamenalo, že se i mě něco zdálo. Bylo to jako kdybych seděla a přede mnou se přehrával můj celý život. Pak se zasekl a objevily se čísi oči. Nevěděla jsem komu patřily. Ale byla jsem nesvá z toho jak ze mě nespouštěli oči. *Sledují mě...?* napadlo mě. Tak to pokračovalo pořád dál. Já sledovala ty oči a ony mě. Trošku děsivé...

Když se probudím jsem naprosto odpočatý.A Hikari byla taky již vzhůru.
Tak jí vezmu a jdeme za ostatními.
Když tam dojdeme tak se jí zeptám jestly nechce jí třeba trénovat.

Vzbudila jsem se a nechala Kimiho dál spát. Pak se vzbudil i on a šli jsme za ostatními. Kývla jsem na jeho nápad jít trénovat. "Jop pojďme..!" řekla jsem a šli jsme. Zase jsme byli na té louce a připravila se na cvičný boj. "Kimi.. připraven?" zeptám se a křupám si krk, prsty a tak dále. Začnu se hýbat na nohách a stéle nespouštím z Kimiho oči.

Jasně ale prosím bez technik nebo to skončí špatně
a postavím se do bojového postoje.
Nebo jo techniky ale ne útočné.
A rozeběhnu se protí ní s doměním že jí dám pěstí.A těsně před ní se zastavím skrčím se a podrazím jí.

"Wakarimašita...." opět jsem kývla. Taky jsem se proti němu rozběhla. Zvedla ruce k zablokování pěstí. On mi však podkopl nohy. Tak trochu jsem padala a tak jsem zrychlila s rukama a postavila se na ruce. Praporkem ho chtěla kopnout někam od pasu nahoru. Trošku jsem počítala s tím že to vykryje a tak jsem těsně před tím než se ho dotkla kopla druhou nohou do ramena a odskočila o několik kroků dál.

Použil jsem Kawarimi a stál za ní a Chytl jsem jí okolo těla a Kunai jsem jí držel na hrdle.Nikdy se nesmíš dostat do plně ofenzivní pozice jinak pak zase nemáš defenzívu.
Pak jsem jí položil na zem a odskočil od ní Pokračuj.

"Ehm dobře" řekla jsem. Znovu zaútočila. Tentokrát jsem proti němu znovu vyběhla. Vždycky mi šly spíš kopy, takže bez nich jsem tak trochu ztracená. Vyzkočila jsem do vzduchu a znovu ho kopla, pak se od něho odrazila a vytáhla z pouzdra několik shurikenů. Hodila je po něm a saltem spadla zase na nohy.

z kopu jsem se docela ohnul a když po mě hodila shurikeny tak jsem je odrazil Kunaiem.ale jeden mě trefil do ramene ten jsem si vytrhl.
Když byla Hiakri ještě ve vzduchu tak jsem po ní hodil ten Kunai.
čekal jsem co udělá ale byl jsem stále připraven na cokoliv.

Ve vzduchu jsem reagovala sice trošku pomalu, ale i tak dostatečně na ten kunai. Ten jsem zablokovala jehlou a odpadla na zem. Pak jsem zůstala stát. Přemýšlet jak bych mohla použít kopy ve svůj prospěch. Už jsem nevěděla jak zaútočit nebo mě nic nenapadlo a tak jsem to nechala na něm.

Tak jsem se rozeběhl proti Hikari a snažil jsem se běžet co nejrychleji.
Pak jsem těsně před ní vyskočil a pak jsem se objevil za ní a kopl jsem jí zezadu do kolene které si jí prolomilo.
Chytl jsem jí a řekl jsem jí už jsem celkem unavenej a už se stmívá pojďme do hostince.


//Od teď Hikari postuje i za mě z důvodu Lyžáku

Hikari
"Uhm..." dívala se na něho. *Páni... je dobrý...* říkala jsem si. Chytila ho za ruku a šla zpět do hostince. Cestou jsem se dívala po nějakých léčivých bylinkách, co jsem kdysi viděla v nějaké knížce. Najednou zaregistrovala jasně modrou kytku. Pustila Kimiho a si ji prohlédnout. Když jsem byla blíže, zjistila jsem, že je to modrá růže. Byla v mé nejoblíbenější barvě, a tak se mi opravdu moc líbila. "Waaa.... subarashi.." žasla jsem.

Kimi
Něžně jsem ji pustil a nechal se chytnout za ruku. Viděl jsem její překvapený výraz ve tváři, a tak se trochu pousmál. Šel zpět do hostince a přitom pokukoval po Hikari, jak zkoumá keře, stromy a další zeleň. Viděl jsem, jak se zničeho nic zastavila a dívala se do dálky. "Ehm Hikari...?"Taky jsem zastavil a čekal, co udělá. Pustila se mě a utíkala někam ke keři. Pomalu jsem šel za ní a díval se na to, co ona. "Wau..." řekl jsem.

Ráno som vstala s postele obliekla som sa a šla som si dať rannú prechádzku po ostrove . Najskôr som sa pristavila pri vodopáde tam som si sadla na strom a len som spomínala na moje začiatky , potom som sa rozhodla ísť na západnú časť kde rástli obrovské stromy , vyliezla som na jeden a len tak som sa z výšky porozhliadla naokolo. Ľahla som si na ten strom a len som spomínala čo som prežívala v minulosti .Vybrala som sa ďalej do ďalšej časti až nakoniec som prišla k hostinci a znova som zaliezla do izby.

Procházel jsem se bez cíle po ostrově za účelem najít si zábavu. Chodil jsem sem a tam a doufal, že se někdo objeví.

Hikari
Zůstali jsme pozorovat tu růži. Měla podivnou auru. Přitahovala náš zrak. Konce dne jsme zůstali na místě. Seděli u sebe a přimýšleli, co bude dál. Já se k němu přitulila a užívala si toho, jak je blízko mě. O chvilku později jsem u něj usnula. Ráno jsem se vzbudila a uviděla Kimiho vedle sebe. "Ohayo...Kimi"řekla mu a ospale se na něj usmála. Zívla a nechala se vytáhnout. Celej den byl pak hodně zatíženej, a tak utekl celkem hodně rychle. Večer jsme byli s Kimim zase venku a dívali se na hvězdy. Já ho držela za ruku a ležela vedle něho.

Kimi
Byl jsem stále u ní. A taky stále zíral na tu divnou kytku. Zůstal jsem tam celou dobu a díval se spíš na Hikari než na kytku. To mě moc nebavilo. Nechal jsem ji se ke mně přitulit a trošku ji přitiskl k sobě. Chvilku jsem ji jen objímal. Všiml jsem si, že už pochrupuje, a tak jsem jí dal pusu na čelo a lehl si s ní na zem. Vyhrabal z její tašky nějakou deku a přikryl nás. Sice jsem nevěděl, že ji tam najdu, ale něco mi říkalo, že tam bude absolitně všechno. Chvilku jsem přemýšlel nad hloupostmi a pak přeci jen usnul. Brzy ráno jsem se vzbudil dřív než Hikari. "Ohayo.." dal jí pusu a vyskočil. Podal ji ruku a vytáhl ji na nohy. Další večer jsme byla zase pod širákem. Byl jsem zase vedle ní a užíval si její blízkost.

Po dlhšom čase som sa predsa len rozhodol odísť z môjho úkrytu. Prechádzal som sa lesom späť k hotelu v ktorom bola ubytovaná celá skupinka jinchuuriky. Ako som prišiel tak, no.. hrozne som sa tešil na dve veci, sprchu.. a posteľ. Tá prvá bola vybavená behom pár minút no po tom som si len sadol na posteľ. "chcelo by to niečo zjesť".. zamumlal som si pre seba pri čom som sa pozeral na hodiny.. kde je asi kana? prebehlo mi ešte hlavou. Už som ju celkom dlho nevidel a nedalo sa povedať že by som sa z toho nejak.. tešil.

Po delší době jsem se vracela domů, tedy spíše do té chatrče, kde jsem poslední dny strávila. Tiše jsem proklouzávala chodbou a jen se stavila v kuchyni, kde jsem si v rychlosti udělala dva sendviče a došla do svého, tedy našeho, pokoje. Sedla jsem si vedle Graye a zeptala se. " Nemáš hlad ? " A zakousla jsem se do jednoho ze sendvičů. Kyubi ... Ozval se v mém nitru hlas Yonbiho

Kyubi
Ztichni ... Zavrčel odpudivě a svůj pohled odvrátil od klece. Poté se ale ušklíbl. Ta tvoje Kana je mrcha, nemyslíš si to? Jako největší svině světa, ta kurva ovládla Yonbiho jako nějaký zasraný pytel hoven. Myslíš si že je to spravedlivé? Proč jsi ty tak jiný? Proč jsi taková slabá sračka, takové nic? Ušklíbl se šíleně a čekal reakce Graye.

Pozeral som sa na Kanu ktorá zrovna prišla. Pousmial som sa, bol som rád že môj chvíľkový "odchod" nerozoberala. Len som si od nej zobral jeden sendvič a trocha som sa zamyslel. Arigato. Zamumlal som po čom som do neho iba kusol. Nie je to mrcha, heh.. a prečo som iný ? možno preto že ťa nechcem "ovládnuť"... Kurama.. Zamumlal som si v mysli a len som sledoval jej pohľad.

Kyubi
Jen zlostně zavrčel a jako vždy předstíral že spí. Nech mě být ty malý zmetku. Dodal, přičemž zavíral oči. Jdu spát ... Přidal ke svému krátkému proslovu a zavřel oči. Vypadal že se s nikým delší dobu bavit nebude.

Iba som zatvoril oči no, pred tým som sa ešte posadil to tureckého sedu. Následne som sa iba preniesol do svojho podvedomia. Stál som pred klietkou ktorá patrila Kyuubimu. Bola ohromná a v jej strede sa týčila pečať ktorá deväťocasého odo mňa oddeľovala. Iba som podišiel až ku klietke a mierne som sa na Kuramu uškŕňal. Hej.. Kurama.. vnímaš? spýtal som sa, bol som od klietky iba na pár krokov.