Ulice Shiryuu

Zde žijí bohatí lidé, kteří si neváží životů ostatních. Obvykle je tu klid a mír a nenajdete tu jediného normálního člověka. Jsou tu jen obrovské domy, ve kterých žijí bohatí lidé, kteří mají v domech obvykle sluhy. Někdy se zde najde práce v domě nějakého snobského boháče.

Teraz mi už nezdrhneš. Zavrčal som pri čom som pohľadom prebodával chalana približne v mojom veku, ktorý sa predo mnou snažil utiecť do nejakej slepej uličky. Len som si zovretú päsť vložil do dlani druhej ruky a popukal som si hánkami. Démon..heh.. máš pravdu, nie som nič iné iba obyčajný démon ktorý má práve teraz chuť zmlátiť ťa. Čo si si myslel? že mi bude uprdele to, že si mi do hlavy hodil misku s rámenom? Pýtal som sa no ani som nečakal na odpoveď a už som sa objavil kúsok u neho. V momente som mu vrazil jednu päsťou do hlavy a následne som si ho druhou rukou zodvihol kúsok do vzduchu. Nerobilo mi to problém. Zatiaľ čo som ho jednou rukou držal pod krkom, druhou som mu ešte asi dva krát vrazil. Vôbec som sa s ním nemaznal, po druhom údere bolo vidieť že by sa sám na nohách neudržal. Teraz som sa len naklonil k nemu a na tvári som mal až taký nepríjemný úškrn. Ešte raz, ešte jeden jediný krát spravíš podobnú hovadinu a môžeš mi veriť, že sa nedožiješ zajtrajšieho rána. Zavrčal som na čo som mu posledný krát vrazil do brucha. No dalo sa povedať že som mal znova jeden z tých mojich stavov pri ktorých som besnil za hocijakú prkotinu. Následne som ho len pohodil na zem a sám som odkráčal späť na ulicu. V momente som pocítil ako na mňa všetci zazerajú, bol som už však zvyknutý a, vlastne sa mi páčil ten pocit, že zo mňa majú všetci strach. Ako keby som sa mal stať behom sekundy Kyuubi a vyzabíjať polovicu Konohy.
(presun)

Šel jsem po ulici a přemýšlel pořád o tom.Kinomaru byl pořád v mé kapuci a díval se na okolí to samé jsem dělal já.Kso jakto,že toho o mě tolik vědi?A co tím ku*a mysleli,že si na to nepamatuju. pomyslím si.

Procházel jsem ulicí a najednou jsem ho uviděl. Mám tě. Schoval jsem se za rožek a čekal jsem až projde. Pak jsem vyskákal na střechu domu a sledoval jsem ho, pořád jsem skákal ze střechy na střechu a byl jsem připravený se schovat, kdyby se podíval mím směrem.

Kinomaru něco zacítil to samé já.Usmál jsem se.Šel jsem do uličky a tam se Kinomaru změnil na mě a já na Kinomara.Takže Kinomaru který byl změněn na mě tak šel dál po ulici a já se potichu a pomalu plížil po střeše až jsem došel k Hirukovi a za ním jsem se proměnil zpátky na mě.Proč mě sleduješ?

Zaraženě jsem se otočil na něj. ,,Uhmm..'' Nenapadlo mě nic lepšího než se změnit na Hokage, ale on nemohl poznat jestli se měním na Hokage, nebo jestli ona zrušila přeměnu. ,,No to já jenom tak. To víš.'' Zasmál jsem se a sledoval jsem jestli mi to sežere i s navijákem.

Díval jsem se na něj.Kinomaru se změnil zpět na psa a skočil ke mě.Cítim z tebe Hiruka.Takže Hiruko proč mě sleduješ?To mě chceš zabít nebo co? zeptám se ho.Není to příjemný když tě někdo takhle sleduje. řeknu mu.

,,Ehmm...'' Nevěděl jsem co říct. Blbej Inuzuka čich Udělal jsem to co by nejmíň čekal dal jsem mu pěstí do nosu a pak jsem seskočil ze střechy uviděl jsem jednoho člověka a tak jsem se na něj změnil. Teď už bych ho mohl snad sledovat nepozorovaně. Dělal jsem že ho nevidím, ale přitom jsem ho koutkem oka pozoroval.

Jakmile mě praštil tak jsem si chytil nos.Au kso! Pustil jsem si nos,ale kvůli tomu jak mi tekla krev z nosu tak jsem cítil pouze tu krev.Začal jsem okolo sebe koukat.Kinomaru nevím proč,ale Hiruka neprozradil a já jsem velice rychle běžel domů.Proč mě sledoval? (přesun)

Proběhla jsem skoro celou Konohu, kromě doja, kde nejspíš bude Gray. Uviděla jsem tam Hiruka a přišla jsem k němu. "Hiruko, běž rychle k bráně, všechno ostatní ti vysvětlím cestou." řekla jsem mu rychle a otočila jsem se k odchodu. Pak jsem běžela zase někam jinam. Běžela jsem do doja, abych přivedla i Graye, který pořád tvrdě trénuje.
-Přesun-

Sakra, měl bych na tom Henge zapracovat. Pomyslel jsem si a přeměnil jsem se do své podoby. Bezva a Shew je zase v trapu. ,,Dobře, jdu tam.'' Řekl jsem Hokage a šel jsem k bráně.

Přišel a prochazí se díva se všude kolem

Po chvilce de do budovy hokage

Došiel som na túto ulicu keď v tom na mňa zakričala Kuroko , zaujímala sa o mňa a ja som nevedel prečo . Zrazu som zastavil , niečo vo vnútri mi to kázalo aby som zastavil . Tak teda som zastavil ale nevedel som ako reagovať tak som sa na ňu otočil a povedal som Hej , ani sa poriadne nepoznáme tak prečo ? prečo vlastne ideš za mnou? povedal som celkom pokojne a však nechcel som byť odhalený , nechcel som aby sa niekomu niečo stalo ale rozhodol som sa to vyriešiť v pokoji.

prechádzala som sa po ulici a obzerala sa navôkol len tak zamyslene som išla vpred ako vietor fúkal myslela som aké by to bolo keby som teras mohla byť s rodičmy a tak

klon1 uvil som tam akiu akia zakričal na nu chcem ta videt neskor sa stretneme teras mam robotu a klon zmyzol

" Znáš to, jsem prostě posedlá fešákama " Zasmála jsem se lehce zadýchaně. " Kdybych tě pozvala k nám, jak by zněla tvá odpověď? " Podívala jsem se na něj opřená rukama o kolena a čekajíc jeho reakci. Stále jsem byla lehce červená z předchozího proslovu. Nevěnovala jsem tomu ale moc velkou pozornost, stejně tu není nikdo, kdo by to mohl vidět.

Ak odmietnem bude ma prenasledovať ako nejaká maniačka , ak pôjdem s ňou tak ma prestane prenasledovať a budem mať ako taký úkryt , takže odpoveď je jasná pomyslel som si a pozrel sa na Kuroko Tak teda áno , ale nie že ma budeš obťažovať a podobné veci . povedal som Uškrnul som sa a potom som len pristúpil bližšie k nej a čakal som že ma bude viesť , v Konohe som nebol nejaký ten čas a chcel by som vedieť ako vyzerá môj byt .. alebo či vôbec existuje , ale najskôr nie neplatil som zaň .

Když ke mmne přistoupil, tak trochu jsme z jeho očí vyčetla co si o mne teď může myslet. " Eh ... Já ... nejsem úchyl ... " Dodala jsem s lehce prozíravým pohledem. " Ale všichni víme že si do domu nevodíme cizí lidi, ne? Já jsem Kuroko, budoucí vůdkyně klanu Uchiha " Představila jsem se a podala mu ruku na znamení toho, že ho nehodlám zabít, jak si může myslet. Chovám se jako pako.

Keď povedala že je vodkyňa klanu Uchiha tak som len spozornel a zamrzol som s prekvapením , bolo to celkom čudné že práve ja som narazil na Uchihu mal som zamrznutý pohľad , po chvíli som sa otriasol a len som povedal celkom chladne Já som Gerrard , vodca svojho života . neviem čo sa to so mnou stalo ale už som sa vôbec necítil bezpečne skôr som spozornel a dával som si pozor ako nikdy predtým , neviem či som si vôbec vybral dobre ísť s Kuroko , naozaj som bol celkom nervózny no snažil som sa trocha uvoľniť a už som čakal či teda vyrazíme s ňou do jej Bytu .

Spoiler:

" Hm? " Podívala jsem se na jeho nervozitu. " Stalo se něco? " Zeptala jsem se, sledujíc jeho lehce podezřelé chování. Řekla jsem něco špatně? Blesklo mi hlavou, protože takhle zpozorněl až poté, co jsem se představila. Proto jsem se rozhodla zeptat. " Když jsi tak opatrný, kdo vlastně jsi?! " Křikla jsem a okamžitě ho chytila do ruky Susana´a, protože jsem ho nehodlala nechat utéct. Z tohohle se nemohl jen tak vyvléknout, musel mluvit. " Mluv " Začala jsem a sledovala ho se svým Mangekyo Sharinganem.

hneď ako ma zovrela Susanová ruka tak som nemal možnosť nič robiť , iba som s na ňu pozrel a povedal som Pusť ma , a ja ti to vysvetlím medzi štvorma očami , a prosím nemusíš tu na mňa hneď vyťahovať Susana´a skôr som vykríkol , Uchihov som nejako nemal síce v láske ale ani som k nim nebol bezcitný aj keď teraz vyjadrovať city v mojom prípade sa ani nedalo , len som čakal čo Kuroko urobí dúfal som že niečo normálne a nie že ma tu rozmáčkne .. bolo by to celkom ponižujúce zomrieť takto .

" A proč bych ti sakra měla věřit že nezdrhneš ?! " Křikla jsem v této lidmi opuštěné časti ulice. Svírala jsem svou pěst, čím se zesiloval i stisk ruky Susana´a. Nebylo to ale nic co by ho mohlo zabít. " Jak jsem se mohla "skoro" zabouchnout do někoho jako jsi ty? " Špitla jsem si víceméně pro sebe.

Nič ani len štipku informácií o mne nevieš a vravíš ako by som bol hľadaný nukenín triedy S , povedal som a po tom ako ma Kuroko ešte viac stískla iba som sa na ňu zahľadel a povedal som Už prestaň nemám to rád keď ma niekto drží , priam to neznášam zrazu som vybuchol hnevom na jednu extrémne citovú spomienku ako ma držali s mojím bratom , už naozaj naštvane som Kuroko okríkol Pusť ma !! hnev sa vo mne varil a priamo s ním aj smútok .

" Tse " Odsekla jsem a pustila ho, přičemž jsem se prudce otočila a s vyprchávajícím Susane´em na zádech jsem se pomalu vytrácela v dálce. Byla jsem lehce zklamaná. Našla jsem někoho kdo stvárňoval idol mých snů, a on je to zrovna někdo takový. Sakra. Někdo prostě nemůže mít nikdy štěstí. Musela jsem si pročistit hlavu a proto jsem pomaličku odcházela pryč.

Hej počkaj ! predsa som ti povedal že ti poviem kto som a slovo čo poviem sa dodrží ! takže neodchádzaj . zakričal som za ňou , hnev a smútok klesli , našťastie som pri spomienke spomenul aj na bratov úsmev čo ma trocha ukľudnilo . Kráčal som za ňou , ako správny muž som musel dodržať slovo , a ak by som to nedodržal , tak by som v podstate bol sám proti sebe . Čakal som ako zareaguje Kuroko na toto niekde vnútri som aj dúfal že zastaví .