Ichiraku rámen

Ichiraku rámen dělá nejlepší rámen široko daleko a je to tak už velmi dlouho. Obvykle je tu alespoň někdo, kdo si vychutnává svojí misku dobrého rámenu, ale obvykle se tu najde místo pro někoho, kdo má hlad nebo jen chuť na rámen. Je to perfektní místo pro obnovu chakry jídlem.

Pomalu jsem došel až k Ichiraku. Před restaurací jsem se zastavil a všiml jsem si že Dark nikde není. Nejspíš se cestou někde zasekl a já si toho ani nevšiml. Byl jsem rozhodnutý tu na něj počkat jestli se v bližší době neukáže, vešel jsem za plentu a posadil jsem se na jednu židli, nějak mě přešla chuť na ramen proto jsem si objednal jen vodu a čekal jsem až dorazí.

Cestou stretol priateľa ktorého poznal od akadémie. V sktuočnosti sa s ním nechcel rozprávať a celkom rýchlo to ukončil. Ich rozhovor však trval dosŤ dlho na to aby v dave stratil Raidona ale dúfal že sa dostaví do Ichiraku tak sa vydal rovno na miesto. Prišiel tam asi minútu po Raidonovi a sadol si na barovú stoličku vedľa neho.
"Stredné Ramen deluxe! Dvakrát!" objednal s úsmevom a pozrel na Raidona.

Přišla jsem k Ichiraku a viděla jsem tam nějaké dva lidi. Zprvu jsem je nepoznala, ale pak jsem v nich rozpoznala Raidona a Darka. *Náhoda?* pomyslela jsem si a usmála jsem se na ně. "Můžu si přisednout?" zeptala jsem se. Pak jsem jen viděla, jak jim majitel podává jejich objednané porce.

Zvedl jsem obočí nad Darkovou objednávkou.
Doufám, že praskneš, jo a taky doufám, že to tvoje zdržení alespoň vypadalo hodně dobře.
Pronesl jsem k němu s úsměvem. Chvíli na to vešla do Ichiraku Hanaki. Naklonil jsem se k Darkovi a řekl jsem mu.
Ona nás snad sleduje, nebo nevím.
Řekl jsem s úsměvem. Potom jsem se otočil k Hanaki, na kterou jsem se taky usmál.
Jo můžeš, teda jen za předpokladu, že nám, teda hlavně mě, nejdeš dát na krk další geniny.
Měl jsem celkem dobrou náladu tak jsem si nemohl odpustil mírný rejpnutí.

Sedla jsem si vedle něj a podepřela jsem si hlavu jednou rukou. Jedním koutkem jsem se škodolibě usmála. "A co když jdu?" zeptala jsem se možná trochu dětinsky.
Začalo mi kručet v břiše a já pochopila, že je čas na jídlo. Objednala jsem si jeden extra rámen a hned jsem se do něj pustila.

Zarazil sa pozrel na Raidona.
"Pozývam ťa" povedal a podal mu jednu z misiek ktoré im práve položil na stôl starý pán ktorý viedol Ichiraku.
"Arigato gozaimasu! Itadakimasu!" poďakoval Inari, poprial dobrú chuť a vzal paličky. Okamžite sa pustil do jedla a vtedy vošla Hokage.
"Ufufu hgwufuhu oage-ma" zamumlal s plnými ústami smerom ku Hokage ale ďalej neregistroval pretože do seba hádzal zvyšok misky.

Překvapeně jsem se podíval na Darka a potom na misku, kterou mi podal, a zase na něj.
Děkuju, příště pozvu já tebe.
Řekl jsem mu a misku jsem si od něj vzal. Když jsem viděl jak se cpe a a nevěnuje mi moc pozornost, otočil jsem se k Hanaki.
No to by nebylo moc pěkný, v to případě bych tě musel začít mučit do doby než by sis to rozmyslela a tentokrát se jenom se zničeným stolem a oknem nespokojím tomu věř.
Pronesl vážným hlasem a trochu pokřiveným úsměvem na tváři, aby to vypadalo, že se mi ta představa strašně líbí. Potom začal jsem pomalu jíst ramen co jsem dostal od Darka.

Položila jsem již prázdnou misku a pořád jsem žvýkala hafo nudlí, takže mi moc nebylo rozumět. "Ai si zapomel ak sem tě málem zabilá, e?" řekla jsem to s plnou pusou, ale doufala jsem, že alespoň něčemu rozuměl. Polkla jsem.
*Sora vlastně říkala, že mám poslat jinchuuriki co nejdřív.* pomyslela jsem si a nad myšlenkou jsem se opravdu hodně škodolibě usmála na Raidona. Ten asi pochopil, co bude následovat.

Musel jsem se usmát, při pohledu jak se snaží mluvit a přitom neprskat svoje jídlo na mě. Naštěstí jsem už dojedl, tak jsem jí mohl odpovědět srozumitelně.
Tentokrát bych se už ale bránil.
Řekl jsem jí s úsměvem, ten byl ale najednou pryč když jsem si všiml jak se tváří, to značilo že si srandu moc nedělá a mě se to nebude líbit. Otočil jsem se k Darkovi.
Promiň kamaráde, ale pokecáme někdy jindy teď musím na vzduch, aspoň ti budu moct splatit svůj dluh.
Řekl jsem mu částečně smutným hlasem. Pak jsem se beze slova sebral a odešel jsem pryč mířil jsem na hlavy Hokagu, kde jsem se chtěl uklidnit.

V rychlosti blesku jsem se zvedla a chytila jsem ho za ruku. "Nechci tě zabít, jestli myslíš na tohle." řekla jsem klidně.
"Mám pro tebe a pro Darka misi." řekla jsem, teď i k Darkovi. "Když jsme byli v Kumo, byla jsem za Raikage kvůli tréninku našich Jinchuriki a ona souhlasila. Seženu je a půjdete s nimi do Kumo, taky přemýšlím o tom, že půjdu i já." řekla jsem.
"Dostavte se proto co nejdřív k bráně a čekejte na ně a popřípadě i na mě." dodala jsem a běžela jsem pryč, běžela jsem pro Hiruka a Graye.
-přesun-

Jdu napřed v klidu si to dojez.
Řekl jsem směrem k Darkovi a vydal jsem se k bráně vesnice pořád ještě naštvaný, že zase budu dělat chůvu.

[přesun]

Pomalým,kolébavým krokem jsem procházel růžnými uličkami a hledal nějaké místy,kde bych se mohl zastavit a najíst se.Rozhlížel jsem se kolem a házel si s mincí,dokud jsem nezahlédl konečně obchůdek s rámenem.S úsměvem jsem vkročil dovnitř a tiše pozdravil,počemž jsem se posadil a objednal si rámen.Odtrhl jsem od sebe hůlky a pustil se pomalu do jídla..

otevřel jsem víčka a prohlédl si místo,kde jsem se právě nacházel.Usnul jsem?Zamrkal jsem překvapeně a postavil se prudce na nohy.jak dlouho jsem asi mohl spát?Poškrábal jsem se na hlavě,usmál se na prodávajícího,nechal mu tam drobné za rámen a zmizel.(přesun)

Přišla jsem do Ichiraku rámen spolu s Nagatem (xD). Otočila jsem se na něj.
"Tak jsme tady, Nagato-san. Tohle je nejlepší restaurace v Konoze, která tu kdy byla."
Usmála jsem se, ale pak jsem se zase radši otočila a objednala jsemsi. Bylo to těžké, být v jeho blízkosti, ale předstírat neznalost.

Musel jsem se usmát nad jejím výběrem. Nakonec mě to ani moc nepřekvapilo.
Sedl jsem si vedle ní a nenápadně jsem si o kousek blíž přisunul židličku. Ojeědnal jsem si to samé co Hanaki. Když obsluha odešla dělat naší obědnávku tak jsem jednu ruku položil Hanaki na stehno a mírně jsem jí začal hladit. Druhou rukou jsem si podepřel hlavu a zadíval jsem se na ní.
Máte velice pěknou vesnici jen co je pravda, jen je tu na mě opravdu velké teplo. Preferuji trochu chladnější počasí.
Řekl jsem s úsměvem a pro jistotu jsem svou ruku stáhl.
A o čem přesně bude ta moje mise?
Zahájil jsem normální konverzaci, aby to nebylo podezřelé a bylo to celkem jedno jestli to budeme řešit tady nebo v kanceláři.

Usmála jsem se.
"Kolem hory Kanashimi už nějakou dobu rabuje skupina banditů všechny kolemjdoucí. Ale dostala jsem několik zpráv, že se přesouvají na odlehlejší místa. Podle informací, které jsem obdržela, spolupracují s nějakou skupinou nuukeninů a spolupracují spolu v obchodě na černém trhu. Mělo by jich být pět a myslím čtyři bandité. Tvoje mise spočívá v tom, abys zabránil obchodování s kradeným zbožím a zabránit jim v pokračování jejich dosavadních činů."
Skončila jsem svůj dlouhý proslov a oba jsme už obdrželi svoje objednávky. Měla jsem už celkem hlad, tak jsem se pustila do jídla.

Vzal jsem si svou porci a začal jsem jíst, bylo to vynikající, ale moc horký. Proto jsem se otočil zpět na Hanaki.
Takže pět nukeninů a čtyři banditi, hmmm zajímaví, pokud to chápu dobře tak jedinej způsob jak zastavit jejich obchody a činnost je odstranit je. Máte nějaké informace o těch nukeninech? Nějak zhruba hodnost, a aspoŇ elementy, které používají, popřípadě uroveň na jaké dokážou spolupracovat, ale to už není tak důležité. Ty banditi jsou jen obyčejní lidé bez nějakých schopností hádám.
Po shrnutí už informací co mám a několika otazkách už byl ramen studenější a proto jsem se do něj s chutí pustil, po dojezení ramenu jsem čekal až dojí i Hanaki a odpoví mi na mé otázky.

Dojedla jsem svou misku rámenu. Přikývla jsem.
"Ti bandité jsou jen obyčejní lidé z okolí Konohy, ale týmu, který je měl zneškodnit se to nepodařilo. Hádám, že mají ti nuukenini a bandité mezi sebou nějaké spojení... Ti nuukenini jsou z Konohy, chtějí se jí pomstít za smrt jejich společníka. Jsou to ninjové na úrovni chuninů a jeden z nich složil jouninské zkoušky. Jejich elementy... jeden z nich má Raiton, další dva Suiton a ti zbývající doton. Jejich týmová práce není moc dobrá a podle informací se ani o týmovou práci nesnaží. Bojují každý za sebe."
Další dlouhý proslov a další informace.

Usmál jsem se sice jich je víc než na té poslední misi, ale očividně jsou slabší podle všeho by to neměl být problém.
Žádný katon ani nic podobného, neměl by to být problém.
Řekl jsem klidným hlasem. Podle těchto informací bych se nemusel ani moc zapotit.
Dobře, pokud se neurazíte rád bych vás ještě doprovodil do kanceláře a tam by jsme vyřídili ostatní formality, mimo doslech lidí.
Řekl jsem klidným hlasem a mrknul jsem na ní. Doufal jsem že moje znamení pochopí. Poté jsem se nahnul k obsluze a zaplatil jsem úpravu za nás oba. Zvedl jsem se ze svého místa a počkal jsem až pude i Hanaki, protože já to tu nemám vůbec znát.

Chvilku jsem nechápala, ale pak jsem přikývla.
"Tak mě následuj, Nagato-san."
Řekla jsem s úsměvem a šla jsem pomalu k budově, na které byl nápis Konoha. Tolik vzpomínek, kolik se mi jich najednou vrátilo z včerejšího dne.

Musel jsem se nad ní usmát.
Jistě Hokage-sama.
A vydal jsem se ve stopách Hanaki.

[přesun]

Itadakimaaasu !! zamumlal som skôr sám pre seba, možno som to povedal aj Kyuubimu aj keď ten asi chuť z jedla, ktoré som jedol necítil. Spokojne som si objednal asi päť misiek rámenu a s meirným úsmevom som sa pustil do prvej z nich. Aaah.. ešte že som odtial odišiel.. preboha tehotná? čo by som robil keby že sa to zrovna tam narodí ?.. nemám rád deti, furt to len reve, lenivé to je, umrnčané, bordel to robí.. Rozmýšľal som skôr sám pre seba a len som pocítil ako sa Kurama trocha uchechtol. Heeh zdielaš môj názor? Nie, len mi to príde ako opis teba samého keď si bol malý. Ha ha ha.. si fakt vtipný.. Nenechal som si ním však pochopiteľne kaziť tú úžasnú chuť už druhej misky rámenu. Bola to jedna z vecí ktorá mi na ostrove chýbala.

Keď som skončil s jedením, znova som len zmizol, pochopiteľne bez platenia.. bol som zvedavý čo sa tam hore dialo, myslel som že tam počujem nejaký krik či čo.

(presun)

Přicházím už navečer a jdu si dát rámen pomalu projdu přes záclonky a sednu si dobrý den.Pak hned řeknu Jeden rámen s dvoumi vejci!a k pití si dám jednu zázvorovou limonádu.
Když mi přinesou jídlo a pití tak poděkuju Itadakimatsu!
a pustím se pomalu do jídla.Když tak jím tam mi to přišlo méně slané tak jsem si to trošku dokořenil a jím dál.byl jsem tam sám.Tak co jak se dneska vedlo zeptám se kuchaře.a jím dál ale koukám se na něj ale pak najednou sjedu pohledem na jeho překrásnou dceru a nejsem schopen ze sebe dostat ani slovo.
Pak se najednou otřepu a zase vnímám.Když pak nakonec dojím poskládám to na sebe a pomalu odejdu nashledanou a zamávu jim.

Posedávala jsem u stolu, žmoulajíc v ruce ještě nerozdělané hůlky, netrpělivě čekajíc na večeři a dumajíc nad tajnými přísadami mého oblíbeného jídla. Až zjistím, jak se Ichigo Anko připravuje, nebudu sem muset chodit! Hned potom v mé hlavě zazněl ďábelský smích připomínající však spíš černý kašel. Hmm, tohle budu muset ještě trénovat.. Ohlédla jsem se kolem sebe, prohlížela si ostatní lidi, kteří tu také večeřeli, všimla jsem si, že všichni kromě mě už jídlo dostali. Do té doby jsem se usmívala, ale teď můj obličej nabyl spíš takového zuřivého výrazu.



Začala jsem klepat prsty o stůl, měla jsem už vážně hlad! Najednou jsem vstala a praštila pěstí do stolu. "Tak kdy dostanu svou večeři?!!! Já Vám snad platím za mučení hladem?!!!" Zdejší "čísnice" zaječela a doběhla pro jídlo. Zašklebila jsem se na ní a milým hlasem řekla : "Arigatou!" Podívala jsem se na ten božský pokrm a v duchu slintala. Oddělila jsem hůlky a už už se chtěla začít cpát. Hmm... Měla bych se pomodlit! OÁH, kašlu na modlení, Itadakimasu! A začala jsem se okamžitě cpát a přejídat.

Yummy!:

Snědla jsem to až podezřele rychle. Položila jsem misku na stůl, odkašlala si a utřela si rty ubrouskem. "Bylo to výborné! Sayounara!" Vymáčkla jsem ze sebe a položila na stůl patřičné množství peněz... Už jsem pomalu ani nevěděla, kde že to vlastně bydlím, tak jsem se jen šla potulovat do ulic...