Ichiraku rámen

First topic message reminder :

Ichiraku rámen dělá nejlepší rámen široko daleko a je to tak už velmi dlouho. Obvykle je tu alespoň někdo, kdo si vychutnává svojí misku dobrého rámenu, ale obvykle se tu najde místo pro někoho, kdo má hlad nebo jen chuť na rámen. Je to perfektní místo pro obnovu chakry jídlem.

Postavil som sa pozrel som sa na Kuroko . Po chvíli som šiel za Kuroko zo slovami Ako vieš , nechcem ťa stratiť , preto ti radšej dám bunky mokutonu , ak by to zabralo , v krajnom prípade to urobím to mi ver pekne pomaly som šiel vedľa Kuroko , celkom som si výlet do Konohy užil a ako to vypadá tak je pravda že tu Gerrarda nikto nepoznal , každého koho poznal bol už mŕtvy , no i tak som sa bál preto že Senzibilní ninjovia by ma vedeli odhaliť , no teraz som sa s tým netrápil a nasledoval som Kuroko .

Po našej "úspešnej" misií a vyzdvihnutej odmene sme sa spolu z Yasu vybrali do Ichiraku na dobrý rámen. V podstate ja som to navrhol a tým "nenápadne" Yasu pozval na neskorú večeru. Obaja sme prišli k obchodíku a sadli si. Dva rámeny prosím... zadal som objednávku a čakal kým predo mnou sa ukáže miska z horúcou pochúťkou. Vyzeral som dosť ustarane a zamyslene. Duchom som bol niekde inde.

Čekala jsem na rámen a pozorovala starostlivě Reie. "Děje se něco? Jsi poněkud...zamlklý" Lehce jsem nadzvedla obočí a čekala až odpoví. Mezitím před nás postavili rámen a tak jsem se do něj pustila. Pořád jsem ho koutkem oka pozorovala a čekala jestli mi odpoví nebo ne. Pochopila bych kdyby mi neodpověděl ale vždycky je lepší se podělit o svoje starosti s někým dalším.

Hm... iba sa tým svojim výrazom pozrel na ňu a snažil sa usmiať. Bolo vidno že úsmev je falošný. Nie.. nič mi nie je... jeho hlas tomu tiež dal dôraz že klame. Sklonil sa k miske a pomaly začal z nej odjedať. Je niečo viac zbytočné ako ja?!... pomyslel som si z tvárou bez duše.

Lehce jsem se zamračila. "Aspoň mi nelži...stačilo říct že se o tom nechceš bavit" Zamrmlala jsem a dál jedla. Letmo jsem se koukla na chlapce který obsluhoval, musela jsem uznat že v Konoze bylo vážně hodně hezkých kluků. Když si všiml mého pohledu usmál se, ihned jsem zabodla pohled do rámenu a snažila se propadnout někam pryč.

Promin... já jen... pekne sem to zase zvoral na našej prvej misií....a trápi ma to... povedal som zamyslene a pozrel som sa na ňu. Zrejme som ťa sklamal... úprimne sa na ňu pousmial. Je to otrava mať v týme takého zbytočného ako som ja však... hovoril a popri tom sa špáral v rámene.

"He?" Vypadlo ze mě. "A ty si myslíš že jsem to i já nespackala?" Zvedla jsem obočí. "Nech toho nebo se naštvu" Nasupeně jsem se na něj koukla a pak se zasmála. "um a co řikáš na naší senseiku?" Usmála jsem se na něj a cpala se tou dobrotou.

Že za nejaké obdobie bude slepá.... na tvári sa mi objavil úškrn. Ale nakoniec som nechal srandu a hovoril vážne. Zrejme je dosť silná... poznamenal som som svoj skromný názor na ňu. Zatiaľ som viac o nej nevedel a ani som si o nej nič extra zatiaľ nemyslel. Ale má to o čo sa ja snažím už od dectva....snáď mi pomôže... pozrel som sa na ňu. A čo si myslíš ty o nej?

"mmm..." Na chvíli jsem se zamyslela a dojedla. "no jediný co si o ní zatím myslím je, že je cool" Vypadlo ze mě a široce jsem se usmála.
"Uvidíme zítra až budem na cvičišti...třeba je to mrcha a první zdání klamalo." Vyplázla jsem na něj jazyk a letmo se koukla na chlapce který vzal pryč mou prázdnou misku.

Mi uvidíme ale jestli uvidí i ona to je otázne... uchechtol som sa. Asi sa už chystáš domov sa vyspať však?! pousmial som sa na ňu a na toho chlapca som sa zamračil [i]Určite áno ty pako...Alebo tu zostane z týmto tu a ty si tam môžěs ísť sám. Uhm....rád by som ju vzal na jedno miesto ale určite nebude chcieť ísť...[/color] pomyslel som si a stále som sa na ňu milo usmieval.

Pomalu jsem sem přišla v očekávání že tu budou. " Kde se loudáte? Slepá ještě nejsem " Dodala jsem a oběma jsem položila při tom proslovu ruce na ramena. Hlavu jsem měla mezi nimi. " V Konoze se potuluje nebezpečný člověk a vy tu jen tak sedíte? " Řekla jsem vážněji, přesvědčivěji.

Než jsem mu stačila odpovědět objevila se senseika. Lehce jsem sebou cukla. To už je tolik?! byly jsme tu nějak dlouho... "Heh" Uchechtla jsem se a pak nadzvedla obočí. "Nebezpečný člověk? no a neměla by jste ho zneškodnit? místo toho jste ale tady..." Odmlčela jsem se a usoudila jsem že radči nic říkat nebudu.

Iba som sa otočil na Kuroku-sensei. Uhm.... tak at si behá...ale at se mi radši vyhýba... zaškeril som sa. A sakra...žeby sme meškali a tak si nás našla?! pomyslel som si a čakal som čo z nej poriadne vypadne. Tak jdeme po nem nebo co?! Nebo pošlete nekoho z akademie naňho.... na toho "nebezpečného"človeka... uchechtol som sa a zatiaľ som zaplatil rámeny.

S Kuroko sme sa dohodli že to spravíme na cvičisku ale ona šla do ichiraku , videm som ich študentov tak som si len povedal aspoň to budeme mať skôr za sebou prišiel som k oknu počul som Reiové slová , on nevedel že som za nimi troma , bol som vlastne za nimi a díval som sa cez okienko , v tom som sa dal do pozoru a len som sa vošiel do vnútra , mal som kapucňu , tajne som si za nich sa dol a otočil som sa , namieril som na Kuroko a Yasu , otočil som sa priamo na nich a len som urobil pečate Tiger , kôň,tiger,had povedal som Mokuton: Daijurin no Jutsu nemohli reagovať , moja Ruka sa rozvetvila na dve časti , jedna šla po Kuroko a druhá po Yasu , Automaticky ako do nich narazili tak som to stočil na zem a tak som omráčil najskôr Yasu a možno aj Kuroko , neviem či to bolo možne ale tomuto by sa nemali šancu uhnúť , v tedy sa každý otvor v Ichiraku zapevnil drevom a ja som sa pozrel na Reia Nie je to ale náhoda , ja sa ti mam vyhýbať hahaha povedal som arogantne , vzbudilo sa vo mne zasa to staré osamotené a zlé ja . Čakal som čo urobí Rei .

Přesně jsem to čekala, ale nechala jsem se zasáhnout. Byla jsem přiražená ke stěně a hrála jsem si na omráčenou. Jen s opravdu přimhouřenými oči jsem sledovala situaci. V očích se mi blýskl i Sharingan, kterým jsem mohla celou situaci vnímat mnohem lépe. Trochu jsem se nemohla zbavit pocitu, že to Gerrard hraje až moc přesvědčivě, ale věřila jsem že to jen hraje. Můj pohled se teď soustředil na Reie.

Prechádzal som sa po ulici a zrazu videl nejaké drevo..... t ... toto je Mokuton! ...Rozbehol som sa tým smerom odkiaľ som myslel, že ide tá technika.Videl som ako nejaký muž urobil Mokutonovú techniku.

Všetko šlo ako normálne keď zrazu Yasu aj Kuroku vzalo drevo. Nenávistným pohľadom som sa pozrel na chlapíka od ktorého to šlo (Gerrard). Medzi tým som poskladal pečate Katon: housenka no jutsu... vystrelil som na neho niekoľko malých ohnivých striel.(Bolo ich asi 10) Nečakal som kým niečo urobí. Vyskočil som a zhora som naňho vrhol niekoľko kunaiov z výbušnými lístkami. (Bolo ich 7). Len čo sa k nemu dostanú vybuchnú.

Všechno se stalo tak rychle ale i navzdory tomu jsem stihla svoje tělo pokrýt krví což mě ochránilo před tím abych omdlela. Nechtělo se mi věřit že by takhle dostal senseiku a ještě k tomu když má Sharingan. Něco mi tu prostě nesedělo, ani jsem se nehnula a popravdě jsem ani nevěděla co mám dělat. Nevěděla jsem jestli se mýlím nebo ne.

Rýchlo som urobil Štyri pečate a urobil som Doton: Doryūheki .Hah takéto útoky na mňa tak ľahko nezapôsobia , ukáž mi pravú sílu Uchihu ! povedal som a predo mnou sa zjavila veľká dotonova stena aby ma ochránila , jeho útoky boli neučinné a ja som skočil ku Yasu a priložil som jej Katanu ku Krku a povedal som Čo myslíš zabijem ju ? diabolsky som sa usmial a čakal som na jeho reakciu

Jen jsem dál nenápadně sledovala situaci a sledovala co Gerrard dělá. Jeho pohyby byly tak přesné, jako kdyby takhle bojoval každý den. Začala jsem se i trochu obávat, ale věřila jsem Gerrardovi, ale i Reiovi. Yasu vypadala že něco tuší, ale to bylo teď trochu mimo hru.

Zneškodnil moje útoky. Cítil som toľko pocitov že by ma normálne kleplo ale teraz nie. Potom ťa zabijem pomaly a bolestne a nie rýchlo a bezbolestne ako som pôvodne chcel...Si len ďalší zbabelec ktorý sa zmôže len na ženy... povedal chladným hlasom a v očiach sa mu objavil Sharingan z 1 tomoe. GIFSoup Vytasil som katanu a rukou som ho vyzval aby išiel na mňa.

Keď chytil to dievča len som mihol rukou a zo zeme mu pomaly k chrbtu prišlo ostré drevo..... toto bude zaujímavé! ...Usmial som sa a opäť pohyboval rukami a z každej strany na neho išli obrovské ihly.Yasu mohla ucítiť mierny chlad na nohe.Jeden konár ju obviazal tak aby si to Gerrard nevšimol.

Nepodceňuj Kunoichi , poznal som ich pár a nie jedna bola ostrá , ale budiš . povedal som pozrel som sa naňho , uvidel som sharingan , potešil som sa že to vyšlo , teraz to už bolo na mne ako to ukončím , nevedel som sa rozhodnúť no nakoniec mi stačila jedna technika vytvoril som pečate a povedal som Mokuton : Junaku Eisou Rei nemohol zdrhnúť , boli sme v uzavretom priestore a zo zeme naňho vyšli malé výhonky spútali ho , a poskladal sa strom , a však urobil som túto techniku tak precízne aby mu neublížil ale nemohol sa hýbať a to isté aj Kagami , boli sme v Šachmate , potom som len už pokojne povedal Kai všetky techniky sa zrušili a aj ten môj strom a len som sa efektívne vyhol tomu Mokutonu čo šiel na mňa a povedal som na Reia a Yasu Prešli ste mojou skúškou , vy dvaja ste celkom zdatný a záleží vám na sebe , ste pravý tým a nie nejaká napodobenina týmu . Kuroko už nehraj to omráčenie . A Rei , ty si ver , vidím že dokážeš toho viac než dosť . A ty tiež Yasu potom som sa obrátil na toho nového , a povedal som P-počkať , M-Mokuton? Moja teta tiež mala dieťa o rok mladšie , že by si ty bol ,,ten " Kagami?

Když jsem zjistila že jsem měla pravdu a tohle bylo nahrané sama pro sebe jsem si zašeptala. "Yosh! jsem dobrá" Zazubila jsem se a krev která pokrývala celé moje tělo zmizela. Když zrušil svou techniku stále jsem na noze cítila něco chladného. Koukla jsem se na kořen který jsem měla kolen nohy a pak na Kagamiho. "Dáš to pryč?" Nadzvedla jsem obočí a koukla se na Rei. "Uchiha" Pronesla jsem a zvedla palec nahoru.

" Jednou z nich jsem byla například já nemyslíš " Řekla jsem a otevřela jsem oči s úsměvem. " A neříkej mi co mám dělat, prosím " Ušklíbla jsem se a šla pomalu k němu. " Tak to klaplo, i když dříve než jsem očekávala " Dodala jsem celkem zklamaně. Čekala jsem nějaký menší bojík, ale vypadá to že Rei je až moc emotivně založený. I když, já bych o tom vedle Gerrarda měla pomlčet. Proto jen při pomyšlení na to jsem hodila podivný pohled.