Brány Vesnice

Inari sa objavil v Taki celkom nenápadne. Prišiel ku bráne a pokračoval ďalej ak nikto nič nenamietal.

Přicházím se staříkem k bráně. A společně vycházíme z vesnice. Pomalým krokem vycházíme z vesnice a jde se putovat cestou do kumo. Bude to dlouhá cesta. Procházíme různými oblastmi, které jaksi vidím poprvé. Zatím jsme nikoho nepotkali a snad nepotkáme zase nějaké vrahy. To se snad nestane a tak putujema dál. Cesta je poměrně dobrá, ačkoliv nedávno pršelo tak po cestě je trochu bláta, ale to nic není. Trocha bahna nikdy nikomu neuškodila. Jdeme teda přímý směr Kumo.

Po nějaké té chvilce doběhnu k bráně kde se na menší chvíly zastavím a popadám dech. Napiju se vody a nějakou vodu si naberu sebou. Tak ted to bude dlouhá cesta. Snad to zvládnu až do Kumo. Je to dlouhá cesta a snad nebude obtížná po nepřátelské stránce. No uvidíme. Stráže mě jen tak do vesnice určitě nepustí tak si musím vyžádat vstup. No snad to bude v pořádku. Aspon se jednou za čas podívám takhle do ciziny. Uvidím zajímavé věci a další. Možná tam znovu potkám toho staříka co jsem ho doprovázel nedávno. Po té co se napiju dostatečně vyběhnu z vesnice a mířím přímo k branám Kumo které jsou hodně daleko.

Po cestě jsem doběhl k bráně, u brány se zastavil a čekal na zbytek týmu.

Když jsem šel okolo bran uviděl jsem shinobiho z Kumo hned jsem se zeptal Co tu děláš?!?
Podíval jsem se s údivem na shinobiho.

Jsem zde s dopisem pro Takikageho. odpověděl jsem klukovi. Právě čekám na zbytek týmu. dodal jsem. Nevěděl jsem, jestli kluk zaútočí nebo ne, ale radši jsem byl na pozoru.

Pomaly som došiel za senseiom a hodil dopytu vodu do koša.Ako vidím som tu druhý a to som bol posledný.Prišiel som k senseiovi.Tak čo ideme ďalej alebo tu budeme čakať na ostatných?Dal som si ruky do vreciek a stál vedľa senseia.

Nejspíš půjdu za Takikagem sám. Ty tu počkej na ostatní. řekl jsem mu. Potom jsem k němu přišel blíž a pošeptal mu: Kdybych se do hodiny nevrátil, tak odejděte beze mě. Vím, že je uzavřeno spojenectví, ale nikdy nevíš, hlavně nevyvolávejte boje. a šel přímo k Takikagemu. (přesun)

Len som kývol hlavou aby som naznačil, že to chápem a dal si kapocňu na hlavu.Tak kde ste?Hovoril som si v duchu a začal si trocha pospevovať no potom ma to prešlo a zas ma chytila zlá nálada.Mal som ešte jednu fľašu s vodou a tú som si radšej nechal na horšie časy.Sadol som si k stromu a čakal na ostatných.

Konečně jsem se dostal před brány, naší vesnice, avšak tu už někdo je nevím kdo ale vidím čelenku Kumo. Hm co tu asi dělaj. Dále se tím nezajímám a pokračuju v cestě přímo do vesnice. Uprostřed vesnice si nachvíly odpočinu a napiju vody, abych nabral další dech. Celkem únavná cesta, ale zvládnul jsem ji a to je dobře. Ted jen dojít za Takikagem a vyřídit vzkaz od Raikage-sama. Co tím asi myslela. No nevím třeba mi to řekne Takikage sám a nebo se tím nebudu hold zabývat a půjdu dál.

Dorazil do Taki spolu s ostatnými a postával na okraji ich skupinky. Keď sensei povedal že odchádza, kývol hlavou na znak porozumenia a sadol si na zem. Ruku bol stále s ním a oblizoval mu ruku. Mike vytiahol z vrecka suchár a vložil mu ho do úst. Ruku ho spokojne pochrúmal a uložil sa tesne pri jeho nohách a Mike si bol skoro istý že zaspal.

Trochu delší cesta z Kumo do Taki mne dosti vyčerpala. Okamžitě jsem byla zase ve své náladičce, kdy jsem měla chuť někomu vrazit. Jenže jsem na to neměla čas ani energii, a tak jsem zůstala jen u vyhrožování. " Koho tahle blbá cesta napadla ?! " Řekla jsem zvýšeným a unaveným hlasem, když jsem sebou právě plácla o zem. " Co proboha budeme dělat v Kumo ? Proč to sem nemohl odnést on ? " Zeptala jsem se, snažíc se o nějakou konverzaci.

Přišel jsem k branám své domovské vesnice a prohlížel jsem si je. Je to dlouho ot té doby, co jsem tu byl naposled. Všiml jsem si nějakých shinobi u brány, tak jsem kolem nich jen tak prošel a mířil jsem do Takikageho budovy. Snad jsem si tu cestu ještě pamatoval. A snad pro mě měl Takikage nějakou práci.

Doběhl jsem k ostatním Honem padáme odsud, Takikage má asi zlost na Kumo. Takže nejen, že dopis roztrhal, ale taky tím zrušil mír. řekl jsem a naznačil jim, aby mě následovali. (přesun)

Blbec jeden...Pomyslel som si svoje o Takikagem a vstal som.Pre istotu som mal ruku blízko kuaniov a išiel pomaly a naštvane ako vždy.
(presun)

Kde sa zasa ten magor fláka tomu nepochopím , pokiaľ viem tak tu sa mi stratil , ak pôjde von tak ho určite uvidím Povedal Isao nahlas aj keď to boli jeho myšlienky a stále chodí dookolo pri bráne a nedá si pokoj je celkom nervózny. potom si sadne a sleduje ľudí a hľadá Yu Raita , potom sa zasa postaví začne chodiť dokolieska a znova si sadne a pozorne sleduje ľudí a pomyslí si Určite balí nejaké dievčatá a mňa tu nehá no to je teda Sensei ! Však ja mu to spočítam HEHE pousmeje sa nakoniec Isao v duchu a znova sa postaví ale stojí a sleduje ľudí

tento krát som bola už rozzúrena že musím ísť osobne donútiť Takikageho aby uzavrel s Kumo mier a pri tom som si pomyslela čo si ten Takikage o sebe myslí ? Ak nepodpíše mier tak sa ešte viac rozzúrim a nebudem ručiť za seba , človek chce na svete mier a kľud no vždy sa nájde nejaký ma*or ktorý to dokáže pokaziť , snáď ten Takikage nie je práve ten ma*or lebo nemám náladu na boj pokračovala som rýchlim krokom , no nebolo poznať že som ninja mala som na sebe iba klasické oblečenie a ďalej som pokračovala cez bránu až k Takikagemu
-------------------------------------------------------
Odchádzam s Taki celkom urazene a nepríjemne a idem smerom na Kumo

Jen jsem tiše přikývla a utíkala s ostatními rovnou pryč. Sice jsem se trošičku zadýchala a radost mi to nedělalo, ale musela jsem, byl to pokyn, musela jsem. Sice jsem si sem tam něco zabrblala, ale dalo se to zvládnout. Nebyla jsem na takovéhle trajdání zvyklá a proto jsem se courala jako mrtvý po náměstí. No co už, musela jsem zmizet.

Přišel jsem k branám pozdravil stráže ukázal jim,že nejsem nebezpečný neškrtlou čelenku a velice rychle jsem šel do vesnice.Už se nemůžu dočkat jak to tam vypadá. pomyslím si a ještě zrychlím

Přiběhla jsem a čekala jsem na ostatní. Opřela jsem se o žulový sloup a zavřela oči. Nechala se kolébat trošku vlhkým vzduchem a šploucháním vody. Čas od času sem do vody hrábla rukou a stříkla jsem vodu na sloup. Byla jsem zvyklá hrát si sama se sebou. Sedla jsem si na kraj a nohama si šplouchala ve vodě. Nějak jsem ztratila rovnováhu a žuchla do vody... "šplouch..." Opět jsem vylezla na břeh a raději šla od vody dál.

Přicházím k bráně a vypadá to že mě ona předběhla. No to nevadí. Já si čtu svoji knihu, Odložím svoji knihu na chvilku a jdu ke zdi. Opřu se o zed a vyhlížím jestli už nejde Kimi. Ten se zatím neukázal tak mě napadne číst v knížce dál. Záhlédnu však jí jak si hraje s vodou, ale pak do ní spadne a zase vyleze a zdá se že se k vodě najednou moc přibližovat nechci. Trochu nešikovná ale jinak fajn. Vemu si svoji knihu a čtu si.

Všechny je doběhnu snad tady nečekáte na mě a polk jsem svůj poslední knedlíček Dango.
Ty jsou snad čím dál tím lepší.Tak teda jdeme do Kumo zná tu někdo cestu?Já teda ne.
Snad to nebude daleko.a nebudou tam opice těch se strašně bojím.

Čtu si dále knížku a konečně dojde i Kimi. Konečně můžeme všichni tři vyrazit. Dojde sem ještě někdo jinej. " Nepotřebujeme pomoc. Tohle je naše mise, my to zvládneme. " Otočím se na ostatních a řeknu jim. " Já znám cestu do Kumo. Už jsem tam byl, tak tedy konečně můžeme vyrazit když jsme tu všichni " Jakmile to dořeknu tak knížku schovám do oblečení a jdu bránou pryč z vesnice. Mířím přímo do Kumogakure no Sato. Pokud budou pomalejší tak tam na ně hold počkám. Ted už bych měl ale jít, jistě půjdou za mnou. Já tedy odcházím na cestu do Kumo.

Hned jak vyrazil Kataro tak jsem ho následoval.Ikatsu vlastně se skoro neznáme tohle je příležitost pro nás jak se seznámit.

Když jsem se ho na několik otázek zeptal tak jako poslední jasem se ho zeptal kdy už tam budeme?A stále jsem ho následoval.