Brány Vesnice.

Tyto velkolepé brány byli postavené teprve nedávno.Jsou vytvořeny z masivního kamene těženého nedaleko. Celá vesnice je obehnána hradbami ve kterých je jen jediná skulinka a tou je právě tato brána. Jelikož to jediná cesta jak se dostat do velmi chráněné vesnice tak se u brány každý den střídají stráže kteří mají za úkol prověřovat podezřelé lidi kteří se pokoušejí do vesnice dostat. Bránou denně projde na stovky ninjů kteří se vracejí z misí a nebo obchodníci kteří přicházejí z velkých dálek aby ve vesnici prodali svoje zboží.

Sora pomaly došla k Bránam pozrela sa na bránu a pomyslela si ah joo otrava toto ale kde je ten ostrov presne? Hmm myslím že viem kde to je snáď ho nájdem Sora sa konečne rozbehla smerom na želví ostrov cestou sa pozerala naokolo seba chvíľu šla po lúke potom šla po stromov dorazila k vode a videla niečo myslal že to je ostrov a aj bol tak sa tam rozbehla po vode cesta trvala celkom dlho a Sora ďalej beží smerom na želví ostrov

Sora dorazila s ostrova k branám aj s jej výtržníkom ktorý bol na želvom ostrove a Sora povedala Toto je človek ktorý robil neporiadok na ostrove idem ho odovzdať Sora pomalým krokom hnala pred sebou toho opitého chlapíka a po chvíľke spadol a vypadalo ako by spal , Sora ho zobrala na plecia a trochu pobehla preto že bol celkom ťažký a Sora už beží k Raikagemu do Kanclu Cestou do kancelárie sa bandita zobudil a nadáva a nadával . Sora ho len jednoducho hodila na zem on sa postavil a znova ho kopala pokiaľ nešiel tade kade mal

3.1.2012
Pomaly som s Raikage-sama prišla k branám a pozerala som sa chvíľu na Raikageho a keď sme prechádzali cez bránu začala som si popiskovať nejakú pieseň no po 20 sekundách ma to prešlo a o chvíľu sa ma opýtal niečo Raikage a ja som povedala Strach alebo sa teším? no skôr strach takúto vec som nikdy nerobila a s gobim som rozprávala len par krát a bol veľmi zlý , ja si s toho nič nerobím a som naň ho milá ale on vždy keď sa ku mne prehovorí tak je na mňa veľmi zlý no mne to nevadí . A teším sa ako sa s ním skamarátim . Možno som naivná ale jeho ta zloba prejde predsa je pod dobrým srdcom . Keď že je vo mne a bude tam ešte mnoho rokov tak že ho to omrzí a dúfam že sa ku mne bude správať milo . Ale to sú len moje sny.
(presun)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
4.1.2012
Konečne som dobehla k branám . Pri behu som sa celkom zadýchala no i tak mi to nevadilo a povedala som si No už sa teším keď si niečo uvarím . Aj keď som nie som nejaká extrémna kuchárka ale variť viem. ukázala som ochranke svoju čelenku a smerovala som priamo do svojho útulného bytu a pomyslela som si myslím že by tam mal byť poriadok aj keď som tam neupratovala nepamätám kedy ale to je v pohode , mám pocit že ingrendiencie do jedál sú ešte pred zárukou
----------------------------------------------------------------------------------------------------
5.1.2012
Prišla som pomaly k branám chvíľu som len tak sa pozerala do diaľky a potom som šla na prechádzku von z vesnice a pomyslela som si Snáď sa nič nestane predsa sa musím prejsť von a nie len sedieť doba . Hmm ale kam idem? Sora sa zastavila za bránou chvíľu rozmýšľala išla preč s vesnice . Nemyslela že by boli naštvaný ľudia s vesnice keby že sa vyparím a navyše je to v podstate jedno . Pomalým krokom odchádzala čim ďalej od vesnice ale dávala si pozor aj pri tomto
---------------------------------------------------------------------------------------------------
7.1.2012
Zo želvieho ostrova som prišla k branám na chvíľu som sa zapozerala do diaľky no potom som už pomaly ďalej prechádzala . Ninja ma zastavil ja som mu len ukázala čelenku a on povedal že to je v poriadku a ja som šla ďalej, mierila som k budove kde sídli Raikage a pomyslela som si Dúfam že sa Raikage-sama už vrátil a pokiaľ nie no tak nech tam bude nejaký zástupca , veď predsa potrebujem ísť na nejakú misiu
------------------------------------------------------------------------------------------------
9.1.2012
Prichádzam z konohy a len tak nenápadne kontrolujem stráže jeden si ma všimol ale ďalších 10 spí , ja vybehnem kunim a poviem im Dobrý deň jeden otvori oči zrazu sa ma doľaká a povie že dobrý deň , ja poviem aby si urobili poriadok a usmejem sa na nich a dodam ze to je v pohode a Idem do svojej Budovy pomalým krokom

Po té strašně dlouhé cestě jsme konečně dorazili do Oblačné vesnice kam jsme měli dojít. Zdá se že tu moje cesta končí a vydám se zpět do vesnice pro další misi. " Moc mě těšilo staříku " Po té co se se staříkem rozloučím se otočím a vydávám se zpět do naší vesnice kde na mě určitě bude čekat nová mise. Jsem zvědav která to bude dneska. Zatím se to zlepšilo, ale třeba mi ji dal jen abych zmlknul. No co aspoň jsem se krásně prošel a pročistil hlavu čerstvím vzduchem který je v téhle zemi. Tahle zem není špatná a brána taky nevypadá vůbec špatně. Tak tohle je skyrtá Oblačná. Jednou se snad podívám i do Konohy a na jejich horké prameny. Jednou by bylo dobré si tam zajít zarelaxovat a nachvíly si udělat dovolenou. Jdu tedy přes celou zem až do naší země a naší vesnice normální chůzi a přitom pozoruji okolní krajinu, která se brzy změní.

Došiel som k bráne a odkašľal si.Oprel som sa o strom a vybral si malú plastovú fľašu.Otvoril som ju a pomaly som z nej odpíjal.

Došel jsem k bráně. Měl se tu sejít můj nový tým. Dneska se mi nelíbilo počasí. Bylo moc pěkné, proto jsem si sedl do stínu, vytáhl papír a kreslil.

Pohľadom som prešiel po mužovi.Nohou som sa odrazil od stromu a pomaly som prešiel k mužovi.Zastal som pred ním.Zdravím.Vy budete asi môj sensei.Hodil som sa o strom a ďalej som pil vodu.Pravým okom som sa stále pozeral na muža.

Jop. odpověděl jsem mu a dál si kreslil. Tentokrát smutné, deštivé nebe. Potom jsem se nenápadně podíval na toho kluka. Zajímavý kluk. Už se těším na jeho přednes. pomyslel jsem si, kreslil dál a čekal na ostatní členy týmu.

Nespúšťal som z neho oko a dopil som vodu.Vymeral som si vzdialenosť od koša a odo mňa.Sústredil som sa a hodil ho presne do stredu.Trošku som bol na seba pyšní ale nedával som to najavo.Pozrel som sa na jeho kresbu bolo tam nebo a dážď.

Ten kluk se mi začal dívat na kresbu. Trochu mi to vadilo, proto jsem tam nakreslil mrtvolu a kolem krev. Doufal jsem, že ho to vystraší. Já jsem nedal najevo žádný pocit. Mrtvola byla vidět jen jako černý obrys. Na krev jsem už musel vytáhnout pastelku. Nakonec jsem nebe ještě víc ztmavil. Vypadalo to nádherně. Pak jsem jen dodělával detaily.

To čo kreslil ma zaujalo a zároveň štvalo, predstavoval som si ako to vyzeralo keď som sa bol pozrieť na mesto úmrtia mojich rodičov.Všade krv a voda.Začal som sa cítiť ešte horšie až naštvane.Stisol som päsť ale stále som sa pozeral na tú kresbu.

Dorazil ku bráne spolu s ostatnými. Len čakal na Aoko a tých ktorí neprišli a nezúčastnene sa obzeral po okolí.

Šlo poznat, že ho kresba štve, proto jsem zkoušel jeho pocity a na kresbu nakreslil pár dalších lidi, kteří se ho snaží zvednout, což znamenalo, že ho mohli ještě zachránit a pomoct mu. Pomalu mi však docházela tuhy na tužce. Naštěstí jsem měl s sebou ještě jednu. Tu jsem chtěl použít na portréty mého týmu. Nakonec však přišel i další člen týmu.

Keď tam nakreslil aj ďalšie postavy bolo to úplne to isté.Vstal som a odišiel až k platu na ktorý som si sadol.Okolo tyče ktorá bola pri plote som dal ruky a stlačil ich až tak, že boleli.Jednou rukou som si nahmatal v zadu fľašu a vybral ju.Vzdychol som a začal pomaly srkať zo slámky.

Viděl jsem, že s tím klukem si rozumět nebudu. Potom jsem schoval kresbu a podíval se na ně. Takže už zbývá jen ta holka. pomyslel jsem si. Takže.... ještě počkejte na posledního člena. řekl jsem a lehl si do trávy.

Zrazu sa odkialsi prirútil Ruku a začal mu izovať prsty. Mike sa naňho usmial a začal ho škrabať medzi učami. Ruku si len spokojne ľahol pri jeho nohách a nechal sa škrabkať. Mike mu z vrecka vybral jeden suchár a dal mu ho. Ruku ho vďačne zjedol a spokojne zavrčal.

Zoskočil som zo zábradlia odložil fľašu ktorú som vypil.Prišiel som k chlapcovi a podal mu ruku.Ahoj, ja som Jin Kazama.

Keď k nemu prišiel neznámy chalan strhol sa pozrel hore. Vstal a potriasol mu rukou.
"Ahoj. Ja som Mike a toto je Ruku" povedal a ukázal na malého spiaceho vlka pri jeho nohách.

Po nějaké době v kanceláři Raikage-sama jsem došla sem, k bránám, kde měl čekat můj nový tým, jak mi bylo řečeno. Popravdě řečeno, byla jsem zklamaná. Nikde jsem neviděla Taikiho. Vlastně v celé vesnici jsem ho nemohla najít. Sklíčeně jsem došla ke všem a tam s sebou plácla o zem. Opřela jsem si hlavu o zapřenou ruku a hleděla do země. Už jsem nebyla tak energická, jako například v kanceláři. Přesto jsem měla plnou hlavu myšlenek, jež jsem nemohla vypudit z hlavy. Pohlédla jsem poté jedním okem na Mika, druhým okem na Kiyoshiho. Poté jsem znovu sklopila hlavu. " Stejně tu budu k ničemu ... " Zamumlala jsem si

Došel i poslední člen. Tááákže sedněte si vedle sebe. řekl jsem a čekal, než si sednout.

Mike okamžite poslúchol senseia a čakal čo sa bude diať.

Jen jsem si přisedla k ostatním a čekala na další pokyny. Byla jsem trochu zklamaná a sebekritická. Tiše jako myška jsem tedy seděla vedle Mika a přemýšlela sama nad sebou. Přecejen, trochu mi přišlo smutné, že jsem nebyla v jednom týmu s Taikim. Bylo to více než emotivní.