Brány Vesnice.

First topic message reminder :



Tyto velkolepé brány byli postavené teprve nedávno.Jsou vytvořeny z masivního kamene těženého nedaleko. Celá vesnice je obehnána hradbami ve kterých je jen jediná skulinka a tou je právě tato brána. Jelikož to jediná cesta jak se dostat do velmi chráněné vesnice tak se u brány každý den střídají stráže kteří mají za úkol prověřovat podezřelé lidi kteří se pokoušejí do vesnice dostat. Bránou denně projde na stovky ninjů kteří se vracejí z misí a nebo obchodníci kteří přicházejí z velkých dálek aby ve vesnici prodali svoje zboží.

Věděl jsem, že v tomhle boji moc nezmůžu proto jsem se držel celou dobu stranou. Byl jsem poměrně v pořádku, jen jsem si v tom zmatku někde narazil ruku ani sem nevěděl kde. Podařilo se mi většině zbloudilých útoků vyhnout, nebo je zablokovat ledovou stěnou. Když se oběvil první démon překvapením jsem se zasekl, to stačilo k tomu aby mě nabral jedním ze svých ocasu a ohromnou silou se mnou praštil o zeď. Cejtil jsem jen ohromnou bolest v hrudníku, špatně se mi dýchalo a vykašlával jsem krev. Zamlženým pohledem jsem sledoval bojiště a docházelo mi, že bude zázrak jestli přežiju. Byl jsem si jistý že mám několik rozdrcených žeber. Pár zlomených a jedno nejspíš tak neštastně, že mi probodlo plíci. Byl jsem strašně unavený a zavírali se mi oči, nějakej boj mě minimálně nezajímal. Nakonec jsem upadl do nevědomosti a tím jsem se odprostil od té bolesti.

Stála jsem kousek od Kany a dělila nás jenom ta technika. Pak se najednou rozpadla a já přiběhla k ní. Nevěděla jsem, jaké teď cítí pocity nebo bolesti, ale byla jsem si jistá, že to neměla jednoduché.
Klekla jsem si k ní. Vlastně jsem teď docela panikařila, protože jsem nevěděla, co dělat a ona se pak probudila. "Jsi v pořádku?" zeptala jsem se starostlivě.
Byla rozrušená, to bylo poznat, ale nějaká další zranění neměla. Rozhlédla jsem se kolem. Uviděla jsem Raidona s těžkými zraněními. Běžela jsem za ním. Doběhla jsem k němu a rychle jsem ho začala léčit.
- 100 chakry