Budova Hokage

Konečně jsem pomalým krokem přišel před budovu Hokage.S úsměvem jsem se nadechl a chtěl vejít dovnitř,před tím než jsem zahlédl obchod s Dangem.Vlétl jsem dovnitř a rychle si objednal ještě pár špejlí dango knedlíčků,které rázem skončily ve mě.Vyšel jsem z obchůdku a spokojeně žužlal špejli od danga,počemž jsem se postavil před dveře a zaklepal.Snad tam je.Prolétlo mi hlavou,když jsem čekal před dveřmi.

S velkým mečem na zádech jsem došel před kancelář Zase tady...doufám že mi daj za úkol něco opravdu zajímavého...jako tahle číča zamyslel jsem se při pohledu na Ayame

Viděla jsem nové lidi a trochu nervózně jsem ještě jednou zaklepala a doufala jsem aby tam byl Kage.Doufám že se Kei ještě neprobudilpřešlapoval jsem nervózně při myšlence že by Kei rozhněval

"Hokage tu asi není co ?" zeptal jsem se Ayame

Ignorovala jsem ho. a trochu jsem se lekla když promluvil "em" nic víc ze mě nevyšlo

"Děkuji vám za odpověď milá paní" prohodil jsem ironicky a sedl si na lavičku

Ignoroval jsem ostatní a s překříženýma rukama se opřel o studenou zeď.Kde sakra je Hokage?Prolétlo mi hlavou po dlouhém čekání,počemž jsem se pomalu sesunul na zem,dokud jsem neseděl.Opřel jsem si hlavu o zeď a zavřel oči,přičemž jsem doufal že do pár minut vyleze Hokage,nebo tu umřu.

Upravil jsem si čelenku už zaniklé Kirigakure a pohodlněji se usadil Ten hokage si dává na čas...s takovou bych už získla Kubikiri padesátkrát...ale sám se vypravit a hledat ho by mohlo být nebezpečné..snad nadu někoho kdo mi pomůže a nebo mě dovedou mise na zprávnou stopu po Kubikiri...kde se sakra zašil ? přemýšlel jsem přičemž jsem si zívl únavou asi si na chvíli zdřímnu usoudil jsem podle situace

Pomalu jsem prošel chodbou, až jsem se zastavil u dveří. Zaklepal jsem na ně a pak jsem si teprve všiml že tam čekají další tři lidi. ,,Hokage tu asi není co?'' zeptal jsem se jich, ale odpověď jsem znal už předem. Doufám že mi hokage dá nějakou tu práci, Taky by se pak hodili informace o Hiramekarei, no zkusím to z Hokage dostat. Proletělo mi to hlavou jako blesk.

Přicházela jsem pomalu k budově a následně jsem vstoupila dovnitř. Šla jsem dlouhými chodbami až jsem dorazila před kancelář.
"Páni, vás tady je..."
Konstatovala jsem, při pohledu na čtyři lidi čekajíc různým způsobem na mě. Dva lidi vypadali jako že spí, další čekal na lavičce a další byli jen opření o zeď.
*To je teda nával.*
Napadlo mě. Propletla jsem se kolem nich a otevřela jsem dveře.
"Ještě chviličku prosím."
Požádala jsem je a vstoupila jsem dovnitř.

Šel jsem za Hanaki a před kanceláři jsem si prohlížel lidi co tam ne ní čekali. Při pohledu na dva z nich jsem pocítil mírné znepokojení. Beze slova jsem vešel za Hanaki do kanceláře. Když jsem za sebou zavřel dveře. Nechal jsem před ní vyrůst zase ledovou zeď aby nás nemohli poslouchat. Až potom jsem se otočil k Hanaki s mírně zamračeným pohledem.
Na ty dva si dej pozor očividně to jsou potulní ninjové jako já. Ty nikdy nic nedělaj jen pro peníze, tváří se že tu sou jen, aby si vydělali nějakou rutyní misí, ale vždycky mají nějakej skrytej úmysl. A radši jim nezůstaň nikdy nic dlužná.
Varoval jsem jí, bylo mi divné, že se tu z ničeho nic objeví další dva potulní ninjové. To nemohlo být jenom tak.
Jo a ta mise jaký je to rank?
Odvedl jsem prozatím řeč.

Přikývla jsem. "Arigato."
Pak jsem se zamyslela. Nikdy jsem neměla dvakrát dobrou paměť.
"Rank B." usmála jsem se. "Ale musíš se mi vrátit."
Řekla jsem to trochu tišeji, aby to nikdo neslyšel. Mohl to slyšet jen Nagato, nikdo jiný.

Přišel jsem až k ní a pohladil jsem jí po tváři a poté jsem jí políbil.
Neboj se já se vrátím.
Zašeptal jsem k ní poté jsem zamířil ke dveřím. Nechal jsem zmizet ledovou stěnu a ještě jednou jsem se otočil k Hanaki.
Děkuji Hokage-sama. Zatím naschledanou.
Poté jsem vzal za kliku a vyšel jsem z místnosti prošel jsem mezi těma lidma bez toho abych si jich nějak všímal a mířil jsem pryč z budovy.

[přesun]

Sledoval jsem jak ti dva vešli dovnitř a chvíli jsem počkal. Jenden vyšel ven, tak jsem znovu zaklepal a pak jsem vešel dovnitř a zabouchl jsem za sebeu. ,,Dobrý den Hokage-sama.'' Pozdravím a čekám reakci na můj příchod. Pak promluvím znova. ,,Hokage-sama neměla by jste pro mě nějakou misi?''

Sedla jsem si za stůl a pak tam přišel další nejspíš potulný ninja. Tyhle typy mě vytáčeli. Já neuměla číst myšlenky jak si to asi všichni mysleli.
"Jméno, schopnosti, pak se uvidí."
Řekla jsem.

,,Yu Raito, Jounin a používam hlavně Ninjitsu a Kenjutsu.'' Řeknu klidně a porozhlédnu se po kanclu. Pak svůj pohled zaměřím na Hokage. Najednou mi proletí hlavou myšlenka: Doufám že o tom něco ví, jinak to dělám úplně zbytečně. Strčím ruce do kapes a už na to nechci myslet.

"Dobře."
Zamyslela jsem se, pak jsem zahrábla do stolu pro nějaké papíry.
"Tvojí misí bude hlídat u brány. Dostala jsem zprávy o tom, že se kolem vesnice objevují nuukenini a snaží se získat nějakého špeha. Teda, pokud budeš mít zájem."
Řekla jsem mile a usmála jsem se na něj.

takhle předbíhat...tady se stojí řada idiote !! řval jsem po něm v mysli a čekal až výjde

,,Dobře Hokage-sama. Hned tam jdu.'' Řeknu jí a otevřu dveře. Vyjdu z místnosti a zavřu za sebou. Pak projdu chodbami a vyjdu ven hlavním vchodem budovy. Mířím přímo k bráně.

Tentokrát jsem vešla já aby mě už někdo nepředběhl. D .. Dobrý den Hokage-sama, řekla jsem trochu nervózní při čem jsem byla trochu nesvá protože každou chvíli se mohl Kei u mě vzbudit a zjistit že tam nejsem.M. .. Mé jméno je Ayame Mashiba a chtěla jsem se zeptat zda máte pro mě nějakou misi.

Pootevřel jsem víčka a všiml si že už se to tady pomalu vylidňuje.''Jasně jasně jen si běžte'',zabručel jsem víceméně pro sebe a konečně se vyškrábal na nohy.Vzdychl jsem hlasitě a posadil se na lavičku,počemž jsem se hlavou opřel o zeď,která příjemně chladila a znovu jsem zavřel oči,čímž jsem se snažil přebít prudkou bolest hlavy.

Přišel jsem ke dveřím do kanclu a zaklepal jsem, krátce poté jsem vešel a zavřel jsem za sebou. ,,Muse splněna, za mé služby se nic nestalo.'' Řeknu k Hokage a čekám na její reakce. Jsem připraven požádat ji o další misi.

(tvoje postava asi nemá slušné vychování co ? :d už tam někdo je a tady se sedí řada)"Pane bože co tohle je za bezohledného člověka" řekl jsem si pro sebe

(sorry za dubble post)"Ah...nemá to cenu tady čekat" zvedl jsem se a odešel pryč.Byl jsem celkem naštvaný za tenhle vyplýtvaný čas který jsem mohl mezitím věnovat třeba tréningu nebo hledání meče. (přesun)

Prošel jsem kolem pár lidí před kanceláří a vešel jsem dovnitř. Někdo tam zhruba byl, a tak jsem se aby si mě co možná nevšimli proplížil podél zdi a položil jsem na stůl předem napsaný dopis.

citace :

Musel jsem urychleně odejít, ale pracovalo se mi tu velice dobře a doufám, že nebude vadit, když si odměnu vyberu při příští návštěvě. Mise byla úspěšně splněna, nikdo z banditů ani nukeninů nepřežil.
Těším se na další spolupráci, Nagato Yuki.

Poté jsem potichu otevřel okno, u kterého jsem se na okamžik zastavil a ve stínu jsem se zadíval na Hanaki, vypadala nádherně. Poté jsem se otočil a vyskočil jsem z okna.