Brány Vesnice

First topic message reminder :



Tyto velkolepé brány byli postavené teprve nedávno.Jsou vytvořeny z masivního kamene těženého nedaleko. Celá vesnice je obehnána hradbami ve kterých je jen jediná skulinka a tou je právě tato brána. Jelikož to jediná cesta jak se dostat do velmi chráněné vesnice tak se u brány každý den střídají stráže kteří mají za úkol prověřovat podezřelé lidi kteří se pokoušejí do vesnice dostat. Bránou denně projde na stovky ninjů kteří se vracejí z misí a nebo obchodníci kteří přicházejí z velkých dálek aby ve vesnici prodali svoje zboží.

Už jsem se chtěl k němu rozejít, když mě Hanaki zastavila. Vytrl jsem se jí a otočil jsem se k ní čelem. Byl jsem plný vzteku, kterej nemohl jen tak pominout z ničeho nic. Musel jsem ze sebe ty emoce dostat. Narazil jsem Hanaki na zeď a začal jsem jí vášnivě líbat, bylo mi úplně jedno kdo všechno to může vidět.

Přicházím kousek za Raikage společně s Hikari. Dojdeme spolu až k Takikagemu. Jsem zvědavej co zas řekne na to že pomáhám Hikari chodit. Snad zas nebude protivnej. No co pozoruju situaci. Snad se nic nestane no. Aspon myslím že by se nic nemělo stát. Pokud sem zase nepřijde ten divnej chlápek co nás napadl předtím. To by byl celkem problém. Rozhlížím se pak po tom co řekne Sora kteří jsou Jinchuuriki a sleduju kteří to jsou. Jsem zvědavej koho maj v sobě. Konoha vždycky vlastnila Kyuubiho. Hm a jestli má Kumo Hachibiho ještě? Tot otázka. Dříve měli ale ted to není jasné jestli si je udrželi. Dál sleduju situaci.

v tom som videl Raidona ako schytil Hanaki a začal ju bozkávať mierne som sa nad tým pousmiala a potom sa ozval Takikage a uklonil sa mi a aj som len jemu povedala Ehm .. ďakujem za poklonu , ale po tom čo sa stalo a čo vám Kumo urobila som to nečakala . Navyše nemám rada takéto formality ale ďakujem znova som sa naň ho usmiala . Dnes som sa cítila dobre ,vôbec som nepociťovala strach a ani nič iné

*Raidone?* pomyslela jsem si. Nevěděla jsem, co mám dělat. *Nechat se? Napálit mu?* moje pocity byly různé, ale přesto jsem byla o něčem naprosto přesvědčená. Po jednom z jeho polibků jsem ho od sebe o malinko odtáhla, ale ne o moc.
"Záleží mi na tobě... Opravdu hodně... Protože já... Miluji tě, Raidone." zašeptala jsem mu do ucha a políbila jsem ho. *Jenom doufám, že to nikdo nevidí.* pomyslela jsem si, ale vlastně mi to bylo vcelku jedno.

S Ikatsuem jsem došla ke bráně. A pozorovala co se tu děje. Ještě pořád jsem v sobě tak tak dusila v sobě křik. Šlo na mě vidět jen jak se usmívám se zavřenou pusou a dýchám hodně zhluboka. Snažila jsem se dát najevo, že mi nic není. Byl tu takikage... člověk který je mým vzorem. "Zdravím vás..."pozdravím ho. "Díky..." řekla jsem tiše Ikatsuovi.

Když mi řekla ty tři osudný slůvka na chvilku jsem úplně zamrz. Hned jsem jí, ale zase začal líbat. V hlavě mi to, ale šrotovalo na plný obrátky.
Sakra co teď, když už mám všechno tak naplánovaný a skoro v pohybu, co teď sakra. Zrovna v tu nejnevhodnější chvíli. Je super, milá nádherná.
Já tebe taky.
Zašeptal jsem, když jsem se na okamžik odtáhl. Pak jsem se k ní zase přitáhl a vychutnával jsem si její blízkost.

Sleduju to co dělají Hanaki s Raidonem. Tak toto je jaksi moc. Takhle na veřejnost. No kde to jsme? Nevím proč zrovna ted a tady ale mohli by to předvádět někde jinde. Kouknu zpět na Takikageho a řeknu. " Zachvilku je tu i Kimi. Co s námi teda bude? Ať vím na co se mám přesně připravit. " Rozhlížím se kolem jestli se neděje něco jinýho než jen to co dělaj ty dva u tý zdi. Zřejmě to bude Hokage a ten druhý nevím. Nechápu proč ale tohle dělá Hokage na veřejnosti. No nic moc se tim už nezabývám a sleduju dále takikageho reakci.

Všimla jsem si Takikageho, který sebou málem švihnul o zem. Odtáhla jsem se kousek od Raidona. "Myslím, že bychom měli jít." řekla jsem mile, s úsměvem a s obrovským začervenáním.
*Miluji tě teď i na pořád.* pomyslela jsem si a pořád jsem se usmívala. Takováhle jsem se neznala. On mě změnil a má mě rád, i když jsem se ho pokusila zabít. Je zvláštní, milý a milujeme se.

Nechtělo se mi jí pustit, a byla možnost, že jí teď dlouho neuvidím. Sice tohle byla velká motivace si to rozmyslet, ale byl jsem už rozhodnutej a měnit jsem to už nechtěl. Znovu už taková šance nemusela přijít.
Myslím že ne.
Řekl jsem jen a zase jsem si jí přitáhl. Nemohl jsem jí. Ne teď byla jenom moje.

Chvilku jsem zírala na takikageho, jak pracuje s vodou a tak. Pak můj pohled směřoval k těma dvěma. Ta dívka byla hokage to je jasný. Viděla jsem jí v nějaké knize. Ten kluk... o něj nic nevím... tak jsem to nezkoumala. Není slušní pozorovat lidi při ehm... něčem takovém. " Jste v pořádku takikage?" zeptala jsem se.

Najednou si vzpomenu na dvě věci na které jsem úplně zapomněl. První věc byla dát tu knížku Hikari jak jsem ji slíbil kdysi před bránou když se neobjevoval Kimi a druhá vrátit čelenku Kiri Takikagemu i když moc nechápu proč má zrovna Takikage čelenku Kiri. Co je ten člověk vůbec zač? Podívám se na Hikari a podám jí knížku kterou jsem ji slíbil. "Tady máš jak jsem slíbil. " Kouknu zpět na Takikageho " A tady je vaše čelenka kterou jste ztratil " Podávám čelenku Takikagemu. Uvidíme co se bude dít dále.

Tak neutrálně jsem pokukovala kolem. Pak se na ně podíval Ikatsu. Trošku jsem se lekla. *Co jsem udělala???*Po té mi podal knížku. *Ach ano...* pousmála jsem se falešnému poplachu. "Díky...!" vděčně jsem se na něho usmála a usoudila že bude nejlepší si vyvolat psa. Nohy se mi už klepali bolestí. Nechtěla jsem, aby kdokoli někdo věděl o těch bolestech. Udělala jsem pečetě a kousla se do prstu. Plácla rukou na zem. "Kuchiyose no Jutsu: Technika přivolání..."řekla jsem a objevil se oblak kouře. Z něho vyběhl bílý pes. Asi tak 2m vysoký. Tentokrát to už byl ninja pes.

Kouknu se na Hikari a zase se děkuje. Je sice slušné děkovat někomu za něco, ale když člověk ví že si toho ten druhý váží tak netřeba děkovat. " Nemáš za co " Usměju se na ní a ona pak skládá nějaké pečetě. Ukázala se že to byla přivolávací techniky Kuchiyose no Jutsu. Tentokrát však přivolala něco většího než ty malá štěnata jako předtím. Tohle vypadá na vycvičeného. " No přeci jen umíš přivolat nějakého lepšího. Jsi šikovná. " Zase se usměju a čekám na Hikařinu reakci. Mezitím ji sleduji.

Pfff odfúkla som si sadla som si na lavičku pri bráne a pozerala som na ostatných a pri tom som si pomyslela Každý tu niekoho má len ja nemám žiadného priateľa bleeehehe v mysli som začala ,,Plakať " ale navonok nebolo nič vidieť . Potom mi v mysli prebehlo Raz sa nejaký normálny človek nájde dúfam , ja nechcem byť celý život sama .Oh a načo nad takými blbosťami uvažujem . Je to blbosť či nie? hmm zamýšľala som sa no na nijaký záver som neprišla . Tak som len tak sedela na lavičke .

U usměju se.Poškrábal jsem se na hlavě.Pak jsem se přiblížil k Raikage.Mohl bych si k vám přisednout?? zeptám se jí mile.Pořád jsem se usmíval nechtěl jsem si jí hlavně znepřátelet.Už jen kvůli tomu,že je jedna z těch kteří mě nevyhánějí z vesnic.

Jo, inak počula som že zháňaš prácu , čoskoro sa začne tréning bijuu , slušne ti zaplatím ak budeš chrániť jinchuuriky a celý ostrov . Ak chceš môžeš zobrať túto prácu . povedala som a v mysli sa mi odohrávalo Aspoň niekto si spomenul že existujem . Tachi je celkom fajn aj keď , má čudnú povahu . Ale ten jeho meč , taký chcem tiež Usmiala som sa na Tachiho celkom milo

Usmál jsem se.No já nevím nejsem zrovna silný shinobi,ale zkusil bych to a nechci aby jste mě za tohle platila. sedl jsem si vedle ní.Nojo počkat něco mě napadlo. pomyslím si a sundám si meč.Chcete ho? zeptám se.Měl bych platit spíš já vás za to,že jste mě tu nechala a nevyhnala jako z některých vesnic.

J-Je t-t-to netreba , aj keď po ňom túžim nechajte si ho , tento meč je veľmi pekný a zaujímavý a navyše mám svoje katany , s nimi si poradím povedala som , jeho otázka ma zaskočila , asi vedel že sa mi ten meč páči no taký dar som nemohla prijať a potom som povedala Je to celkom ťažké , ale verím že to zvládneš , plácu budeš mať , neboj sa znova som sa naň tak milo usmiala no pri tom som rozmýšľala ako dlho vlastne bude tréning trvať

Notak prosím vemte si ho.A já nechci aby jste mi zaplatila nepotřebuji peníze. díval jsem se na ní nemohl jsem koukat prostě jinám pořád jsem se díval na ní.Já se nemůžu podívat jinám prostě nemůžu! pomyslím si a pořád se na ní díval.Usmíval jsem se na ní.Pořád jsem sena ní díval,ale už docela unaveně.Nedával jsem to moc na sobě zdát,že jsem unavenej.

Nemôžem to prijať , a pokiaľ viem , ty si jeden z potulných ninjov , taký dobrý kšeft sa neodmieta , budeš ho mať platený povedala som , jeho oči mi pripadali celkom pekné a dívala som sa do nich a potom som sa odtrhla od jeho oči pozrela som sa do zeme . Len tak som rozmýšľala prečo sa na mňa tak díva , potom som sa mu znova pozrela do očí , a povedala Aký element ovládaš ? pokiaľ viem tak Gumu . Je to pravda?

Ano pak ještě Doton a Katon.A ještě něco vím,že dobrý kšeft se neodmítá,ale od vás to nemohu příjmout a vy ode mě ano.Takže tady máte. Pořád jsem se na ní díval.Už vám někdo říkal,že jste nádherná. pak se zvednu a ustoupím.Panebože omlouvám se takhle bych se k vám neměl chovat.Já se hrozně omlouvám,ale to ze mě lezlo samo. řeknu a položím vedle ní meč.Pak jsem jen sklonil hlavu kvůli tomu,že jsem se choval k Raikage jako kdyby byla holka na kterou bych měl.Byl jsem opravdu hodně ospalej takže jsem se opřel o zeď vedle raikage a usl jsem.Byl jsem opřený o zeď a přitom jsem spal.Měl jsem noční můru takže jsem se trochu začal potit a hýbat hlavou.

"H-hai...." usmála jsem se na Ikatsua. "Ahoj Hikari... po potřebuješ?"zeptal se mě hlubokým moudrým hlasem velký pes. "Ahoj Hio-chan...mohl bys mě chvilku vzít ?" přijdu k němu blíže a pohladím psa. "Jasně..."Pes si lehla a já si na něho vylezla. Sice teď tu budu nejvyšší a budu vyčuhovat, ale co... trošku si odpočinu. Podívám se na Ikatsua... " Nechceš si naskočit taky? Za tu knihu..."nabídnu mu.

Kouknu se na Hikari jak leze na toho psa. Hm ta se má může odpočívat a zárpveň se někam dostat. " Ne děkuji, to není třeba. A kdyby jsi ještě něco potřebovala staří říct. " Pozoruju toho psa jak táhne Hikari. Pak se ale zpět otočím na Takikageho a řeknu. " Bude se tedy něco dít pokud se mohu zeptat " Čekám na Takikageho odpověd a celkem se začínám nudit. Zatím se nic moc neděje. Chtělo by to zažít nějaké dobrodružství nebo dělat aspon něco co by mě a třeba i ostatní zabavilo na delší dobu.