Brány Vesnice

First topic message reminder :



Tyto velkolepé brány byli postavené teprve nedávno.Jsou vytvořeny z masivního kamene těženého nedaleko. Celá vesnice je obehnána hradbami ve kterých je jen jediná skulinka a tou je právě tato brána. Jelikož to jediná cesta jak se dostat do velmi chráněné vesnice tak se u brány každý den střídají stráže kteří mají za úkol prověřovat podezřelé lidi kteří se pokoušejí do vesnice dostat. Bránou denně projde na stovky ninjů kteří se vracejí z misí a nebo obchodníci kteří přicházejí z velkých dálek aby ve vesnici prodali svoje zboží.

Po dlouhé době dojdu k bráně jako vždy s knedlíčkama dango.
Ukousnu si a řeknu Tak já jsem tu.
Snad jste na mě zase nečekali to bych si to jinak nekoupil a škodolibě jsem se usmál.
A pak jsem uviděl Takikageho Dobrý den Takikage sama uklonil jsem se mu.

Seděla jsem na Hio-chan a když jsem měla tu knížku od Ikatsua, tak jsem se do ní pustila. Byla vážně super. Chvilku jsem se pochechtávala, chvilku se mi chtělo zase plakat a někdy jsem nevěděla o co jde. Poškrábala jsem Hioa na hlavě. Měl vážně hebkou srst. Řekla jsem mu ať jde za takikagem. A on šel. Zastavili jsem asi tak 1,5m od takikageho a já čekala. Jestli bude něco chtít. Že bych mu pro něco zašla po případě mu nějak pomohla. Po té jsem zpozorovala, jak přišel Kimi. Zamávala jsem na něho "Jsi v pořádku?" mile se usměji a prohlídnu si ho z Hioa.

Podíval jsem se na Hikari No co hladu neporučíš.
Co to máš za psa ten je ale pěknej a pohladím ho.
a sednu si vedle něj a stále ho hladím.
Nemáš hlad vypadáš hladově a dám mu jeden knedlíček a pak je sám dojím.

Hioto
Hio se na chlapce díval nedůvěřivě. A však... nepochopil jak se mohlo stát, že se neúmyslně dozvěděl jeho stabinu. Už od mala miloval tyto knedlíčky. Mlsně se olízl a nabídl si knedlíček. Potom si řekl, že ten chlapec nemůže být zlý... "Díky..."zašklebil se vesele Kimiho poznámce, že je pěknej... a olíz Kimiho.

Spoiler:

Hikari
Pousmála jsem se na Kimiho a odpověděla "Toto je můj summon... jmenuje se Hioto..."představím je. Byla jsem celkem ráda, že se na Kimiho Hio-chan už nemračí... Znovu jsem ho pohladila po hlavě a podívala se na takikageho.

Vzbudil jsem se podíval na Raikage kvůli tomu jak jsem se k ní choval viděl jsem Hikari,ale moc dlouho jsem se na ní nedíval pouze jsem sklonil hlavu a doufal jsem,že na mě Raikage není naštvaná.Meč byl pořád vedle ní protože jsem jí ho chtěl dát.

zobrala som si meč zapichla ho do zeme , bol celkom veľký , na môj v kus moc veľký zobrala som si ho do rúk a skúsila som si zostavu s dvojručným mečom len tak som sekala s mečom do vzduchu . Meč je skvelý , ale moc veľký na môj v kus , ale celkom v pohode sa s ním seká , je vyvážený a ľahko sa s ním manipuluje . No ale nie je môj. pomyslela som si , chytila som meč zapichla ho pred Tachiho. Povedala som Slušný meč , vyvážený , trocha ťažší na môj v kus ale ostrí a tvrdý usmiala som sa na Tachiho . Sadla som si znova vedľa neho a začala som rozprávať veľmi potichu a dívajúc sa naň ho Chcem,chcem ti niečo povedať a v tom som sa postavila a hlasnejsie nedáme si Kenjutsu súboj? dlho som zo svojími katanami nebojovala Hehehe nakoniec som sa zasmiala , bola to výzva na priateľský boj

Tak dobře můžeme mě to nevadí.A nezlobíte se? zeptám se ho.Bál jsem se ho jestli není na mě naštvaná.Bylo mi to divné se jí ptát na tohle to,ale musel jsem.Vytáhl jsem meč.Meč jsem držel v jedné ruce pro mě byl lehký.Já se opravdu omlouvám za to co jsem tu říkal lezlo to ze mě samo. skloním hlavu.

Ucítila jsem Kyuubiho a Yonbiho chakru. K tomu se ještě přidal kouř z dálky. Odtáhla jsem se kus od Raidona. "Raidone, Kyuubi a Yonbi se začínají rvát na povrch. Potřebuji tvojí pomoc." řekla jsem a myslela jsem to naprosto vážně.
Otočila jsem se na Raikage a Takikageho. "Raikage, Takikage, Kyuubi se snaží dostat ven." řekla jsem hlasitěji, aby mě slyšeli. Nečekala jsem na ně a rozeběhla jsem se přímo na místo, odkud vycházel kouř a největší množství chakry.
-přesun-

Cože?Kyuubi?Promiňte Raikage,ale chci tam jít taky a vy tu zůstaňte řeknu jí a rychle jsem běžel tak kde běžela hokage.Doufám,že Raikage poslechne a zůstane u brány nechci aby se jí něco stalo prostě nechci! (přesun)

Když se Hanaki odtáhla a vysvětlila co se děje byla mi jasná jedna věc.
Zas ty haranti to už fakt není pravda.
Pomyslel jsem si a v duchu jsem si jen pro sebe dodal.
Ještě že už to dlouho snášet nebudu.
Potom jsem se rozeběhl za Hanaki.

A to aby som šla za nimi pomaly som sa postavila , počula som nejaké hlasy z blízkej ulice . Nechcela som aby sa mi tu vynorili nejaký bijuu , vesnica by potom nebola celkom v pohode . Pomaly som šla k tej ulici cestou som si napravila vlasy , upravila oblečenie , chytila som katany pre istotu či sú všetky . A blížila som sa pomaly k tej ulici , dúfala som že to bude v pohode a že to nie je nič vážne .
(presun)

Takikage se vrátí a začnu ho sledovat. Jakmile řekne že já a Kimi máme jít za Sorou ohledně tréninku bijuu tak nic nenamítám a chystám se odejít. " Tak zatím ahoj zase někdy jindy Hikari. Opatruj se. " Po té odcházím bránou a mířím do ulic kde jsem dříve slyšel nějaký hluk a viděl nějaký kouř. Kage naštěstí řekl kam mám jít takže dobrý. Jsem fakt zvědavej na ten trénink jaký bude. Třeba se postavím před Nibiho tváří v tvář a budeme si moct rozumně promluvit a ne jako posledně když mě chtěl zabít. Ačkoliv nesmím propadnou temnotě. Vím že by mě mohl stáhnout na svou stranu.

Hikari
Ikatsu se se mnou rozloučil. Zmateně jsem se poohlížela kolem. Nakonec jsem mu taky zamávala. "Ty taky... ahoj..."Poplácala jsem Hio-chana po hřbetě. "Tak mi půjdeme za takikagem pro nějakou práci ano?"uklidila jsem knížku do brašny, kterou jsem měla pořád u sebe.
Hioto
Byl celkem veselý. Pořád se smál na toho kluka (Kimi). "Fajn Hikari..."řekl a vydal se za takikagem.

Spoiler:

V plášti a s kápí na hlavě jsem bez problému došel až k bráně teď už stačilo projít branou a vše se změní už nic nebude tak jako bylo do teď. U brány si mě naštěstí nikdo nevšímal, proto jsem jí jednoduše prošel. A vydal jsem se pryč odtud.

[přesun]

Přišla jsem k bráně. Čekala jsem, že už tu Raidon bude, ale on nikde. Ale nenechala jsem se odradit a ještě několik minut jsem čekala. Byla jsem šťastná, že jsme mohli být chvilku sami, ale on se nikde neukázal. Bylo to už přes deset minut a já byla už dost smutná. *Odešel?* napadlo mě. Možná to byla pravda, možná ne, ale já to nechtěla zjišťovat. Rozešla jsem se směrem ke Konoze, byla jsem smutná, ale milovala jsem ho. Jak bych se na něj mohla v tom případě zlobit? Nešlo to, jen jsem smutně odcházela směrem ke Konoze.
Přesun

Rychle jsem proběhla bránou a přitom stihla se otočit a zamávat strážím. Po té jsem vběhla do lese a ten mě pohltil. Doufala jsem, že bude takikage ve vesnici. Ráda bych poprosila o nějaké ty svitky a trénovala. Nechtěla jsem zůstat pozadu. Ohlídla jsem se zpátky, ale už neuviděla vesnici. Jen stromy, jejich větve a zeleň.

Vyběhl jsem branou a snažil jsem se je dohnat. ,,Tak počkejte.'' Zafuněl jsem a pomyslel jsem si že to běhání mě jednou zabije. Pokračoval jsem za nimi.

Přiběhla jsem ke bráně a pozdravila stráže, řekla jim proč tu jsem a šla dál. Ohlížela jsem se tu, jestli neuvidím někoho, koho bych znala od pohledu nebo i normálně. Nikdo... pak jsem vyskočila párkrát do vzduchu abych se napumpovala a skákala po střechách domů a z výše se rozhlížela po Ikatsuovi a Kimim. (presun)

Dorazil jsem do Kumo a šel přímo do budovy Raikageho. (přesun)

................................. (o něco později)
Doběhl k bráně, kde jsem vyvolal svého tygra. Na jeho sedlo jsem připevnil vzkaz pro můj tým a vyrazil na ostrov. (přesun)

" Všichni jsou pryč ... " Podotkl ledovým hlasem a rozhlédl se po bráně. " To si asi ještě dlouho nezašpásuju ... Zábavu si tedy najdu později " Přidal ke své řeči a procházel bránou, kde nebyl ani živáček. Tělo mu překrýval vlající černý plášť, ve kterém se jen tiše a pomalu soukal dopředu. Dopředu ke svému vysněnému cíly, který držel v ruce jeden z jeho předchůdců.

NPC
" Pane ? " Zeptaly se podřadné stráže Kumo procházejícího chlápka. Už od pohledu je podezřelý, a proto ten druhý připravoval techniku, kterou chtěl toho chlapa sejmout. Za nimi se ale vynořila další postava, zjevně velitel ANBU jednotek, s velmi vzádnou Kekkei Genkai, která je zatím utajena všem přítomným.

" Špinit ruce ? " Ušklíbl se nad těmi slovy, když šel pomalým krokem proti těm strážím. Podezření z nás sálalo jako z vroucí vody pára, ale tohle byl útok prvotřídní rychlosti, které se podřadný Jonin nemohl vyhnout. Jen jsem prudce zvedl ruce proti dvěma z nich a z rukávů proti nim vystřelily dva krátké meče. Pohybovaly se rychleji než normálně, a proto to byl smrtelný útok. Poté jsem se zadíval na toho druhého, který stál na jakési vyvýšenině. " Nemáš strach ? " Ďábelsky jsem se usmál a sledoval ho, sahajíc po mém větším meči. Teď začne ta pravá zábava. Sice bude krátká, ale bude to zábava po těch letech nečinného sezení. Pomalu jsem kráčel proti němu.