Ulice Bosuru

D-Dovidenia povedal som mrkol som pravým okom na Hikari a pomaly som sa postavil zo zeme a pomaly som pokračoval za Yuom , cestou som si pomyslel Ten Takikage , to je ti tvrdý človek , a však ja neposudzujem podľa prvého pohľadu , pretože prve vzdanie vždy klame ďalej som pokračoval , nijako som sa nerozrušoval a radšej som si dával pozor lebo Takikage bol nebezpečný

Takikage

" Hikari, mám pro tebe lepší práci " Řekl. " Dovedeš tyhle dva do Kumogakure s touhle zprávou o tom, že jsem ochoten přistoupit na nějaké podmínky jejich návrhu " Dodal a jen chvíli odmlčel. Poté jen čekal na Hikařinu odpověď. Už čekal, že se ani nezeptá na důvod útoku na toho kluka, jelikož byla jasná.

Šel jsem v klidu po ulici a dívám se na domy okolo mě.V dálce jsem viděl pár lidí.HH.Ti vypadají jako silní Shinobi.Ještě,že jsem tu v míru. zasmál jsem se a šel jsem pořád dál po ulici.Přitom jsem se usmíval.Skočil jsem na jednu z budov a přiblížil se k těm lidem co tam byli a pozoroval je.

"Hmmm...?" zaujatě jsem se opět otočila směrem ke Isao a začala se smát. "Ahoooj!" zamávala jsem mu a začala se bát podívat se dozadu, kde stál takikage. Zhluboka jsem se nadechla a pomalu se otočila. Poslechla si co po mě chce a kývla. "Rozumím..." podívala jsem se na své vybavení. Vše jsem měla. Pravda je taková, že dnes jsem ještě neměla možnost je ztratit. Zase jsem polkla, stejně jako několikrát předtím. Tentokrát jsem se tím nějak zadusila a začala kašlat. Nesnášela jsem ty svoje menší nehody. Hold.... musela jsem je přetrpět...Doufala jsem totiž v lepší budoucnosti..."Ehm... zdravím vás .."usměji se křivě na pány. ne tím, že bych byla nějak proti nim, ale protože jsem si ještě nezvykla mluvit s tolika lidmi. "Půjdeme...?"zeptám se a zamířím k bráně.

Takikage

" Ještě nejdete ... " Řekl, hledíc na nově příchozího Shinobiho. " Nejdříve ho buď zneškodněte, nebo vyžeňte z Taki. " Dodal. Okolo něj znovu vířila voda a v malých a ostrých kuličkách vyletovala proti němu.

Ale notak nejsem proti vám.A nejsem Nukennin. zasměju se vytáhnu meč Doton: Dochuu Senkou zalezu do země nebo spíš do baráku a zbraň jsem měl vytáhlou.(Tam nebyla voda pouze okolo mě ) Lidičky prosím já nejsem proti vám jsem s vámi copak chcete válku a né mír?

Zahledím se na toho co zrovna přišel a máme ho prej zneškodnit nebo vyhnat. Ach jo zase taková drastická práce. To nemůžem vyřešit normálně? Asi ne tak si aspon vyzkouším svoje schopnosti. Vytáhnu dva kunaie a každej držím v jedné ruce a zaujmu bojovej postoj. Pravou ruku mám napnutou ve předu a levou ruku blíže k tělu a nohy od sebe akorát abych se mohl rozběhnout. Ted už jen počkat jestli vyleze z té země. Pozoruju okolí co se bude dít.

"Hai..." zastavila jsem a stoupla si do bojového postoje. Zvedla jsem ruce předloktí jsem měla srovnané s rukou a loket jsem měla do pravého úhlu. Ještě jsem nevěděla, jak na tom je ten co na nás zíral celou dobu. Jeho síla, množství chakry.... ani kdo to je jsem nevěděla.... Ale zase dlouho jsem věděla jen o takikage a nikdo další mě nějak nezajímal.... Vytáhla jsem dva shurikeny a jeden kunai a byla připravená je použít.Rozhodla jsem se přiběhnout ke takikage... ale jaksi když jsem se rozběhla tak jsem nějak zaškobrtla a spadla na čumák. Ozvalo se malinké křup a z nosu se mi začala valit krev. Začala jsem se uklidňovat. Abych nezačala nadávat jak nějaký šílenec, který... kdo ví co mu kdo udělal... "Uuuuuu..."Bolest jsem odjakžila moc necítila takže to bylo v cajku. Vytáhla jsem kapesník a utřela krev. Stoupla si a pozorovala situaci

Vykoukl jsem malinko ze země.Né zranění ach jo. Vytáhl jsem malý ubrousek a přišel jsem k té holce(Hikari) Tady máš něco na nos. řeknu jí a pak se podívám na toho chlápka s vodníma technikama.Já opravdu nejsem proti vám tak mě prosím nechte napokoji.

Takikage

Všude okolo se začala tvořit sůl, která krystalizovala do ostnů a Takikage sám vytvořil obří vlnu, která smetla všechno v ulici. Jediné co udělal, bylo, že pohl rukou dopředu. Neposkládal jedinou pečeť. Tohle byla síla pravého Kage. " Na území Taki nemáš co dělat " Dodal a sledoval ho chladnou tváří.

Milice
Seběhla se sem s kunaii v rukou, které po vlně začali okamžitě házet, kdy se snažili trefit toho narušitele

To stačilo říct hned a nemusíte útočit tak půjdu do jiné země! zakřičím a všimnu si té vlny.Pak jsem si všiml i těch kunaiů koušl jsem se do prstu.Kuchiyose no Jutsu! vytvořil jsem obřího Fénixe a letěl hodně vysoko nad zem.Když mě tu nechcete tak to řekněte normálně a né bojem! řeknu a letěl jsem směrem pryč.Málem jsem kvůli té vlně z fénixe spadl.Letěl jsem pryč směr k bráně(přesun)

Takikage

" Taková drzost ... " Zasykl a pomocí vodního biče ho přitáhl zpátky, přičemž vyskočil proti němu s úmyslem ho kopnout do břicha a vystřelit ho tím do jedné z budov. " Odtud jen tak neutečeš ... Dokud nevysvětlíš proč jsi sem přišel " Řekl a pokračoval. " Zřejmě jsi zapomněl s kým mluvíš ! "

Nestačila jsem se divit. Takikage byl hodně tvrdý... je to tak... ale díky tomu má taky respekt a tak... vzdychla jsem si a stoupla si. "Děkuji..." řekla jsem chlapci, který mi podal. Po té už zůstanu mlčky pozorovat, jak se to vše seběhne a skončí. Chlapec si přivolal fénixe a letěl pryč.... bylo mi to trošku divné, proč je takikage tak nepříjemný vůči tomu klukovi.

Zdá se že už je po boji to je dobře. Ale té holce se něco stalo. Slyšem jsem jakoby křupnutí a začala ji téct krev z nosu. Nosím sebou malou lékárničku pro malé zranění. Podávám ji lékárničku a řeknu. " Tady máš tohle ti jistě pomůže. Zachvíly to přestane bolet. Mimochodem já jsem Ikatsu Rokuro těší mě. " Usměju se na ní a podávám ji otevřenou lékárničku aby si vzala to co potřebuje. " Sleduju ji a trochu s ní soucítím. Do nosu to musí ale bolet. Snad si ho nezlomila.

Tak za 1. nevím kdo jste za 2.Přišel jsem jestli se tu nebudu moci ubytovat protože hledám vesnici ve které se budu moci usadit a za 3.Divný způsob když tu někoho nechcete. zavolám a začal jsem se zvedat z toho jak mě vystřelil na tu budovu.Hele jsem Tashi Terumi a nechci nikomu ublížit jsem na vaší straně!

"Díky...."řekla jsem podivným hlasem, nýbrž jsem měla zacpaný nos. Začala jsem se mu klanět. Koutkem oka jsem stále pozorovala Tashiho a takikageho. Chtěl tu bydlet... hmm... je to bezva vesnice... Sekla jsem se. Je to bezva vesnice... ještě jsem s nikým nemluvila.... kousla jsem se do rtu. Otevřela jsem pusu, abych řekla něco chytrého. Nakonec jsem ji zase poslušně zavřela.

Takikage

" Za prvé, já nejsem žádný hele, za druhé, s Takikagem se nemluví jako s kreténem, a za třetí, myslíš si, že by Takigakure vypadala tak jak vypadá kdyby se tu potulovali lidé jako jsi ty ? Proč jsi opustil svou vesnici a utíkáš do jiné ? Nechápu některé z vás. " Řekl a závan větru odhalil skrytou čelenku Skryté Mlžné, i když na pase měl připevněnou tu Takigakure. " Takže buď všechno vyklop, nebo tě odtud vykopu rychleji, než si to dokážeš představit "

Dobře tedy.Z kirigakure jsem odešel protože mě to ta už nebavilo Mizukage o tom věděla.Přísahám,že nejsem Nukennin,ale potulný shinobi zeptejte se klidně někoho z Kirigakure ten vám potvrdí jsem z rodiny Terumi.Byla tam i Mei Terumi která bývala mizukage.Z kirigakure jsem odešel abych se usadil někde kde je víc teplo a nejsou tam tak časté mlhy.A pro příště na mě takhle neútočte prosím klidně vám s něčím pomůžu. řeknu mu a pak si před něj kleknu.Omlouvám se nevěděl jsem,že jsem Takikage.Ale já opravdu nejsem proti vám.Dívejte ani jedna čelenka není škrtnutá a tohle je moje originální. sundám si svoji kirigakure čelenku a ukážu mu jí.

Takikage

" Já vím o své rodné vesnici dost ... " Řekl a otočil se od něj. " Máš dva dny, najdi si bydlení nebo odejdi " Prohodil cestou a odcházel do kanceláře. " Vy tři můžete jít do té Kumogakure. " Řekl, kde okolo Ikatsa prohodil. Čelenka Kirigakure mu ale nyní spadla na zem, aniž by si toho všiml a pokračoval dále.

Podívám se na Takikageho a řeknu " Dobře tak tedy půjdeme " Odcházím k bráně kde prozatím počkám na ostatní než tam dojdou. To už bude celkem po třetí co tam budu. Snad si mě Raikage pamatuje. No uvidíme. Po cestě si budu číst moji knížku. Vytáhmu knihu s modrou vazbou a různými symboli na okrajích vazby a čtu si zajímavou knihu, kterou zrovna začínám číst úplně od začátku. Snad to bude zajímavé. Při odchodu si však všimnu že Takikagemu spadne čelenka. Než odejdu tak ji seberu a kouknu se na ní. Je na ní znak Kiri. Moji vysněné vesnice. Kde ji asi vzal. No ted musíme na misi takže se zeptám později. Podávám mu zpět čelenku a odcházím.

"H-hai..!" pousměji se a zasalutuji. Vydám se ke bráně. " JSem Garou Hikari... těší mne.." představím se a podívám se jim do očí. Bratr říkal, že když se s někým zdravím měla bych se mu díval do očí. Ti co se do očí nedívají a dívají se někam stranou mají nekalé úmysly. Poběžím ke bráně a zůstanu tam stát. (přesun)

Vstal jsem.Šel jsem po ulici a nakonec jsem našel dům který byl opuštěný šel jsem k němu a připadal mi celkem v pořádku pak jsem potkal majitele domu ten řekl,že se stěhuje do jiného domu a já si můžu nechat tento takže jsem se tam ubydlel.(přesun)

Virgo

Došel jsem pomalým tempem na ulici a rozhlížel se koho bych mohl zmrzačit.

Suishi
Už delší dobu jsem toho muže sledoval. Nezdál se mi a proto jsem k němu seskočil a ve skrytém rukávu držel Kunai. Byla to víceméně bezpečnost a opatrnost, kterou mne Takikage učil vůči cizincům. " Co tu pohledáváš ? " Zasyčel jsem, když jsem poznal, že jeho chakra nepatří nikomu z naší vesnice.

Zoramu

Hledam Night Club.Mávnul jsem na pozdrav rukou.
A taky kestli tady neprodáváte pohádky na dobrou noc.